Je veselý fašankový zvyk, který se koná o masopustním úterku, až skončí fašankové obchůzky masek - obvykle večer. Je to v podstatě lidová veselice s tancem, která o půlnoci končí "pochováním basy". Pochovávání basy je humorný lidový obřad. Od tohoto dne nesmí hrávat muzika, zábavy se nemají pořádat až do velikonoc.
Samotný obřad vychází z křesťanských obřadů - pochovávání nebožtíka. Zde však formou v humorné scénky.
O půlnoci vchází smuteční průvod do tanečního sálu. První jde farář, ministrant, zpěváci a nosičí s basou.
Za nimi plačky a smuteční hosté. Všichni velice pláčí nad tím, že končí období veselého masopustního období.
Hudba hraje smuteční pochod a po pochodu se položí basa na nosítkách na zem a začíná obřad.
Kázání Faráře je vždy s nějakým přebreptem při smuteční řeči:
Například: "Vážení zchátralí/pardon sešlí/, truchlící i truhlice.. příbuzní, alkoholici.. napití, či nenapití.
Po kázání hraje muzika fašankový nápěv:
" Fašanky, fašanky aj pod obušky, my šecko bereme aj plané hrušky
Tutej nám nedali, tutéj nám dajú, komára zabili, slaniny majú.."
Pak se střídají odpovědi s hudbou:
Např: kostelní nápěv: Blahoslavená ...nech ji Pánbů žehná..
Při obřadu se slova zamění podle toho kde se nachází "smuteční hosté"
Blahoslavené Klobúky nech jich pánbů živí,
Zpropadená Lipina/dědina u Klobouk/ nech ju čert uchytí..
Sedmina s osminú to je patnáct
Devina s desinú je devatenáak je tam latinsko -valašské říkání:
Farář káže latinsky a napúl valašsky:
In slivovicus veritas, u lipy spí rus, chlasta rum, funus bonus, štokum chlastárum, békadlum lomcovadlum...
Allen pomichalus, opicas majos et fortissimo blujos..


Dále se mluví o base a jejich vlastnostech
Např. a protože naše zesnulá je rodu ženského, zapějme jí něco sladkého:
Zpívá se : my jsme Valaši jedna rodina, valašské hory sú naša otčina
+ opět se změní text..

Nebo se mluví o base jako ženě: "ženská- ta sa věčně hádá, i když to má také ráda
však naše babičky, dají si s gustem borovičky
zazpívejme si naposledy glória, ať už tú potvoru odvezú do krematoria..."

A pak se zpívají prosby: Daj Bože Baso ať se letos urodí aspoň trnky
Aby bylo v demižonech aspoňˇtrochu žbluňky
Daj Bože Baso Klobúkom hodnéhu starostu..
Aby sme sa měli furt jak o postu...

Pak se chodí 3x dokola, smuteční hosté pláčou a berou do průvodu ostatní hosty
Basa se pokropí : ovšem ne svěcenou vodou, ale štětkou na toalety a tou se kropí i hosté
Prosby a přísliby jsou velice aktuální, zaměřeny na to , co obec nebo město trápí.
Mění se každým rokem a reagují na politiku, volby, úřady..
Jarmila Stavinohová

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz