|
|
Sekernické techniky zpracování dřeva [ Lidová řemesla a výrobky ]Popis technologie:
Sekernické práce představují celý soubor pracovních úkonů potřebných k sestavení malých technologických jednotek poháněných vodou, větrem nebo zvířecím žentourem. V minulosti to byly především obilní mlýny, pily, olejny, hamry, valchy, stoupy na drcení třísla, kostí, sklářských a papírnických surovin. Tyto mechanizmy se stavěly z různých druhů dřeva a doplňovaly je nejnutnější kovové součástky vyrobené podle požadavku sekerníka místním kovářem. Za nejnáročnější práci bylo považováno zhotovení vodního nebo palečního kola, což se původně vyžadovalo od mlynářů při mistrovských zkouškách (než se z nich vyčlenili sekerníci).
Při stavbě vodních a palečních kol, pastorků a řemenic je technologie nejvíce podobná postupům kolářským, při zhotovení hranice mlýna a jiných základních konstrukcí musí sekerník zvládat tesařské metody. Při výrobě moučnic, moučných truhel, násypných košů a dřevěných trubek se tato práce blíží truhlařině. Zhotovení lubů kolem mlýnských kamenů má nejblíž k práci bednáře. Mimo nářadí, používaného při shora uvedených řemeslech používá Jiří Myška , tradiční náčiní sekernické, jako např. štok (šestiramenný kříž na kterém se vyměřují a sestavují kola), déle virgule a motýl (k rozměřování šestých dílů, svorců a lopatek).
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|