|
|
Tomáš Štítný ze Štítného [ Osobnost ]Tomáš Štítný ze Štítného (1333 - 1405)
Datum jeho narození i smrti je předmětem sporu historiků. Patrně se však narodil okolo roku 1333. Pocházel z chudého zemanského rodu. Dlouho působil jako úředník císařova kancléřství, a tak měl možnost nahlédnou do spleti diplomatických vztahů panujících mezi Karlem IV. a papežskou kurií v Avignonu. Když navíc odhalil praktické důsledky plynoucí ze spojení duchovní a světské moci, rozhodl se roku 1363 vzdát výnosného postavení a věnovat se plně kázání. Štítný byl výrazně ovlivněn kazatelem Janem Milíčem. Byl stíhán ztrátami v rodině. Na konci života se se dvěma zbylými dětmi, Anežkou a Janem, usadil na Starém Městě, vedle Betlémské kaple. Anežka si zvolila řeholní život při Betlémské kapli a získala zde významné postavení. Štítný se pilně věnoval spisovatelské činnosti, k níž dal podnět Milíč a jím ovlivnění univerzitní mistři. Štítný sám působení na univerzitě odmítal. Zemřel kolem roku 1405.
Hlavní díla:
Řeči besední - rodinné rozmluvy (1370)
Řeči nedělní a sváteční - čítanka postilního charakteru (1392)
26 traktátů - křesťanské ctnosti, svátosti, stavy, modlitby, praktické povinnosti i hříchy hospodářů a čeledi
O Barlaamu a Josafatovi - duchovní román
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|