|
Poodří [ Území ]Poodří - táhlá linie Nízkého Jeseníku, členitý horizont Beskyd a Podbeskydí, Odra vinoucí se v mnohačetných meandrech, zelený pás luk s korunami mohutnými dubů, lip a vrb, jiskřící hladiny rybníků, kudrnaté okraje lužních lesů skrývající temná oka tůní, vzdálené střechy vesnic mezi poli... Třeba těmito letmými obrázky by bylo možné charakterizovat krajinu, krajinu jakých je u nás, a to i ve fragmentech, zůstalo málo. A přesto byla a vlastně je doposud téměř neznámou a nedoceněnou. Pro místní je všední každodenností, pro vzdálenější splývá s průmyslovou Ostravou a turisté malebnost niv ještě neobjevili. Jsou tací, a není jich zajisté také málo, které Poodří přitahuje, ať již krásou pohledů nebo pestrostí přírodních hodnot. Osou oblasti je řeka Odra vstupující do CHKO z Nízkého Jeseníku ještě jako rychle proudící bystřina se štěrkovým dnem. Po několika kilometrech u Jeseníka nad Odrou se tok v nivě Moravské brány zklidňuje, řeka se začíná výrazněji zahlubovat do měkkých nivních hlín a objevují se první z nezčetných meandrů. Odersko se může pochlubit krásnými přírodními scenériemi. Pro svá půvabná přírodní zákoutí byla tato část Nízkého Jeseníku vyhlášená přírodním parkem Oderské vrchy. Bohaté lesy s množstvím přírodních zajímavostí vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem. Charakteristickým a krajinářsky velmi výrazným prvkem Poodří jsou aluviální louky a rybníky. Vznikaly na místě rozsáhlých lesů během středověké kolonizace v průběhu 13. a 14. století, kdy byla podél oderských přítoků zakládána první sídla. Jejich rozsah se během staleté historie mnohokrát měnil, svědky čehož jsou rybniční hráze, opuštěné rybniční náhony či zbytky zemědělských usedlostí. Louky a pastviny byly pravděpodobně prvními umělými kulturami nahrazujícími lesní komplexy. Dodnes se zachoval pruh aluviálních luk, táhnoucí se po obou březích Odry v celé délce území. Jedná se o největší systém pravidelně zaplavovaných luk v České republice, jehož výměra činí více než 2 300 ha. Celý zdánlivě jednolitý luční komplex se při bližším zkoumáním rozpadá na pestrou mozaiku řady typů travních porostů, které mají v závislosti na vláhových a půdních poměrech odlišnou floristickou skladbu.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|