|
|
Větrný mlýn [ Mlýn vodní nebo větrný ]Větrný mlýn asi 600 m jižně od obce, ve vidlici silnic k Suchdolu a Kunínu.
Doložen roku 1880
Nejstarší zpráva o stavbě vrchnostenského větrného mlýna na fulneckém panství je z roku 1643.
Tento první větrný mlýn nebyl postaven ve fulneckém panství, ale v Hladkých Životicích, jak dokazuje zpráva z inventáře panství Fulneckého z roku 1650.
Životický větrný mlýn byl úplně zbořen. Z toho můžeme usoudit, že první větrák na Fulnecku, v Hladkých Životicích, byl zpustošen ke konci třicetileté války v důsledku válečných událostí za švédské okupace Fulnecka. Ve zprávě se neuvádí o jaký typ větrného mlýnu jde, lze však s velkou pravděpodobností usoudit, že to byl sloupový dřevěný mlýn s krátkým kabátem, jaký se v těch dobách stavěl na Moravě a ve Slezsku.
Literatura:
VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|