|
Zámek Vrchlabí [ Zámek ] Zámek, vybudovaný v letech 1545-1546 Kryštofem z Gendorfu, patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu, tj. malé pevnosti nebo tvrze s nárožními věžemi, kde čtyři křídla s obytnými místnostmi obklopovala nádvoří uprostřed. U vrchlabského zámku je nádvoří nahrazeno vstupní halou. Dostavby zámku se účastnil pravděpodobně i významný italský stavitel Carlo Valmadi. Původně jej obklopoval 2,5 m široký pás zeleně a za ním vodní příkop 12 m široký, který překračovaly tři mosty. Zámek prošel celou řadou stavebních úprav, nejvíce v 2. polovině 19. století a na počátku 20. století. Budovy přiléhající k zámku sloužily dříve k hospodářským účelům. Zámek je dnes sídlem Městského úřadu. Návštěvníci mohou shlédnout pouze vstupní halu s dveřmi zdobenými intarzovanými motivy a obrazy čtyř krkonošských medvědů ulovených na vrchlabském panství v letech 1665, 1693, 1701, 1726. Nejvzácnější památkou zámku jsou renesanční kachlová kamna v bývalém tzv. rytířském sále, jediný předmět, který se dochoval z původního zařízení. Vynikají nejen svou velikostí, ale i výzdobou - představují jedno z prvních užití majoliky v českých zemích. Kachle obsahují biblické náměty a letopočet 1545.

AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 28.11.2021 v 22:22 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|