|
KOSTEL sv. HAVLA [ Kostel nebo katedrála ]Dominantou Chotýšan je kostel sv. Havla. Počátky kostela jsou datovány ve farní kronice do roku 1315. Svatyně je totiž vystavěna původně ve slohu románském, ale jedná se o stavbu přechodného slohu s převládajícími ranně gotickými prvky. V r. 1884 byl chrám přestavěn. Okna byla rozšířena gotickými oblouky a střecha, původně šindelová, byla pokryta taškami. Věž stojící v průčelí kostela byla zvýšena o několik metrů a ozdobena jehlancovou břidlicí s vížkami, pobitými plechem. Na velkém oltáři byl vystaven obraz sv. Havla, a poblíž oltáře v jižní zdi je náhrobní kámen rytíře Viléma z Ostředka, který zemřel r. 1594. Je na něm český nápis a postava rytíře v brnění. Naproti na severní zdi je náhrobek z červeného mramoru, který dal zřídit r. 1880 hrabě Zikmund Berchtold. Jsou tu pochováni jeho šlechtičtí předkové, členové rodu Vratislavů z Mitrovic a jejich příbuzný rytíř Jan Jeník z Bratřic. Za zmínku jistě stojí oválný obraz na severní straně "Korunování Panny Marie", který vznikl za 1. sv. války. Nejcennějšími památkami kostela jsou dva zvony, které byly převezeny z dřevěné zvonice bývalého kláštera Kajetánů na Malé Straně (v dnešní Nerudově ulici) a na chotýšanskou věž byly zavěšeny roku 1963. V r. 1991 bylo zřízeno zvonění zvonů na elektrický pohon. Při kostelní věži z jižní strany je postaven mramorový náhrobek s erbem hrabat z Vrtby. Poslední majitel chotýšanského panství svého jména, Adam František hrabě z Vrtby zemřel ve Vídni 3. 9. 1807. Jeho posledním přáním bylo, aby byl pochován zde na chotýšanském hřbitově. Jeho přátelé a dědici hrabata Vratislavové z Mitrovic postavili mu mramorový náhrobek, na kterém je tento nápis: "Zde odpočívá vysoce urozený pán Adam František z Vrtby, pán na Chotýšanech, Voticích, Olbramovicích a Janovicích, zesnul dne 3. září 1807 v 61 roce věku svého". Dole na pomníku bylo napsáno: "Postaven tento pomník od vděčných dědiců hrabat Vratislavů r. 1864". Před kostelem u zdi zámeckého parku stojí barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, kterou dal postavit hrabě Adam František z Vrtby r. 1794.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|