|
Karlov pod Pradědem [ Katastr (místní část) ]Karlov pod Pradědem je místní část obce Malá Morávka. Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou je téměř nepostřehnutelné. Podobně jako jinde v Jeseníkách navazují i tady obě vesnice bezprostředně na sebe. A to i přes to, že kdysi jedna náležela Řádu německých rytířů a územně náležela do Slezska, kdežto druhou založili v zemi moravské majitelé sousedního janovického panství, Ditrichštejnové. Karlov je o celé století mladší než sesterská Malá Morávka, jejíž rozvinuté železářství podmínilo vlastně i jeho vznik. Obrovská potřeba dřeva, nezbytná při výrobě železa, přivedla janovickou vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo z vlastních lesů rozkládajících se při hraniční říčce Moravici a jejích přítocích. Za čas založení Karlova je proto považován rok 1680, kdy tu byly kromě pily postaveny i první obytné domy. Ke zdejším pilám přibyly časem také štoly a první železářská huť, zřejmě slévárna. Není sice přesně známo, kdy se tak stalo, ale už v roce 1708 radil hrabě Filip Zikmund z Dirichštejna poddaným, aby si přividělávali v dolech a hamrech v okolí. Připomínán je také tenkrát zdejší hamr na měď. V roce 1726 je navíc doložen vznik nového hamru, a sice "pod karlovskou hutí.” Celé panství přešlo roku 1721 sňatkem Marie Arnoštky z Ditrichštejna do majetku rodu Harrachů. S ním i Karlov. Tenkrát tu už nebydleli pouze dřevaři, ale i hamerníci a havíři. S podporou janovického vrchnostenského úřadu si v letech 1752-3 vybudoval Antonín Schilder, drátař z Malé Morávky, novou drátovnu. K ní byl zřízen také nezbytný náhon s jezerem. V roce 1805 však tato huť vyhořela a bylo ji nutno znovu postavit. Jejího tehdejšího majitele a zakladatelova syna Ferdinanda však stavba natolik zadlužila, že všem musel roku 1818 prodat Antonínu Krischovi. Jedná se o č. p. 34, k němuž příslušel i výměnkářský domeček. V historii Karlova Má své místo také dolování stříbra a olova, nebylo však zřejmě příliš úspěšné. Úpadek průmyslu v Karlově a jeho postupný zánik nastal už v 19. století a pokračoval na začátku 20. století. Nezaznamenal však zánik obce, která se postupně stala turistickým a rekreačním místem, malebně situovaným uprostřed lesů. Nejstarší lidové chalupy pocházejí z konce 18. století a jsou nejenom ozdobou Karlova, ale i cenným dokumentem jeho vývoje.
Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮNA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 06.11.2021 v 09:44 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|