Prvním vlastníkem doloženým písemnou zprávou byl Oneš ze Šarova. Mlýn mu patřil od roku 1360, po něm jej zdědila sestra Anna, ovšem byl zasáhnut domácí válkou mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a jeho funkce byla značně omezena. Další zpráva sahá do roku 1615 a uvádí jako držitele mlýna Melichara Kozlíka z Kašenavy. Jeho syn Jiří vlastnil obec Přestavlky u Olomouce a za účast na stavovském povstání mu bylo zkonfiskováno dvě třetiny majetku. Jak bylo naloženo s hradčovským mlýnem, není známo.
Samotný mlynář náležel v obci vždy k nejpřednějším osobám, vždyť mlynářství bylo nejvýhodnějším řemeslem ve vsi. Kromě pozemkového majetku měl příjem z mletí, sám nebyl zatížen robotou, mohl míti vlastní hospodářský dvůr a chovat až 150 ovcí, 12 krav a 40 sviní, jak se dozvídáme z gruntovnice. Mimo své řemeslo mlynář také lovil a prodával ryby, plavil dříví a levná vodní energie byla využívána k opracování kmenů, tzn. K pohonu pil. "Hradčovice byly známy poctivými rody mlynářů, z nichž rod Ambrů byl nejvýraznější a dal střednímu Poolšaví řadu pokrokových mlynářů.
V roce 1900 byla provedena rekonstrukce mlýna a současně začala fungovat i turbína, která poháněla generátor vyrábějící stejnosměrný proud. Energie sloužila ve dne k pohonu mlýna a pily, a večer ke svícení v kostele, hostinci a několika domácnostech. Dne 10. 2. 1902 v masopustní poledne vznikl požár ve mlýně, ale rychlý zásah sboru dobrovolných hasičů jej rychle zlikvidoval. Získali odměnu 60 korun.
V době II. světové války byl mlynář Jaroslav Stolař udán, že mlel pro lidi více, než bylo povoleno. Krátce nato byl zatčen, odsouzen za sabotáž a dne 8. 10. 1941 popraven. Naposledy mlel mlýn pro občany Hradčovic v první polovině 60. let.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hradcovice.cz