|
Kobeřice [ Město nebo obec ]Na hlavním silničním tahu k hraničnímu přechodu Sudice leží obec Kobeřice. Údajná nejstarší zmínka o Kobeřicích pochází z roku 1183. Jde však o falsifikát ze 13.století které mělo prokázat majetkové nároky řádu johanitů. Od roku 1236 johanité ves skutečně drželi až do počátku 14. století, kdy přešla do majetku pánů z Tvorkova, Donátů z Velké Polomě, Šípů z Branice, Mošovských. V roce 1681 přičlenili Lichnovští Kobeřice k panství v Chuchelné. Obec se tehdy dělila na Velké Kobeřice a Malé Kobeřice tzv. Osmilány. Od roku 1742 byly Kobeřice součástí Pruska a k ČSR se připojily v roce 1920. Dominantou obce je novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895-1896, postavený na místě starého dřevěného kostela z počátku 18.století. Zvony kostela pocházejí z roku 1487 a 1499. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie a křížová cesta jsou dílem J.Bochenka.
V obci se dochoval soubor roubených špýcharů z 18.a 19.století.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.10.2021 v 14:47 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|