|
|
Zastavení na kraji lesa [ Turistická zajímavost ] PŘÍBĚH KELTSKÉHO MĚSTA
Kdysi dávno, asi tak před dvěma tisíci lety, tady žádná vesnice České Lhotice nestála, ani jiné domy a stavby, na které lze vidět z rozhledny Boika. Všude byly hlavně lesy, někde mokřiny. V nížině byste sem a tam viděli místa bez lesa. Tam byly pastviny, políčka a domy. V nich bydleli tehdejší obyvatelé zdejšího kraje, Keltové. Ale kousek tady vedle nás stálo město! I v něm bydleli Keltové. To město by nám připadalo zvláštní. Nebylo moc velké a vypadalo úplně jinak, než jsme zvyklí. Bylo celé ze dřeva a hlíny. Přesto mělo to město hradby a kdo chtěl dovnitř, musel projít bránou. Ti zdejší Keltové si prý říkali Bójové a znamenalo to, že jsou strašní válečníci a chtějí každého porazit. Jak asi vypadali? Na to se můžete podívat do pracovního listu. Keltové samozřejmě neválčili pořád. Byli to taky hospodáři a řemeslníci. Chovali zvířata, jaká se na venkově chovají i dnes – kozy, ovce, prasata, krávy, koně a taky slepice, pěstovali obilí a zeleninu a taky třeba len. Ve městě bydleli hlavně různí řemeslníci.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|