|
|
O řece Chrudimce [ Turistická zajímavost ] Už delší dobu jdeme podél řeky. Jmenuje se Chrudimka. V minulosti jí lidé tady v té horní části říkali Kamenice. Proč? Podívejte se do koryta a není potřeba nic vysvětlovat. Řeka tu teče miliony let. Pramení za Hlinskem ve Žďárských vrších nedaleko osady Filipov.
Od pramene míří Chrudimka na severozápad, a tak původně mířil celý její tok. Pak se ale v dávných geologických dobách Železné hory zvedly do výšky a přehradily Chrudimce původní trasu. A protože voda do kopce sama neteče, musela si Chrudimka najít novou cestu. Když se podíváte na mapu, uvidíte, že u Sečské přehrady se najednou prudce stáčí z původního severozápadního směru a míří na severovýchod. Řeka si našla cestu přes Železné hory i v místech, kde jsou tak tvrdé horniny jako je zdejší žula. Tady ve Strádovském Pekle si řeka teče celkem klidně, ani vody v ní moc není. V minulosti to byla řeka divoká a po lijácích přinášela záplavy. Dodneška najdete v Chrudimi na domech značky, kam voda dosahovala při posledních záplavách v roce 1880. Proto vznikla na Chrudimce soustava přehrad. Nejblíž k prameni je přehrada Hamry, pak přehrada Seč a poslední, kousek zpátky proti toku, je přehrada Křižanovice. V každépřehradě se část vody z Chrudimky odebírá a po úpravě využívá jako voda pitná. Ta voda, která v korytu řeky zůstane, teče přes Chrudim, v Pardubicích se vlévá do Labe a s Labem pak do Severního moře. Docela dlouhá pouť, že? Samostatně tekoucí Chrudimka je dlouhá 106 km.
Protože vodní pohon byl dlouhá staletí jediným způsobem, jak si ušetřit namáhavou ruční práci, tak na Chrudimce klapalo v minulosti množství mlýnů, vodními koly poháněných pil, stoup na tříslo, olejen, valch i kovacích hamrů. Hamry jsou kovárny, ve kterých je obrovské kladivo zvedáno právě díky převodu z vodního kola.
Všimli jste si těch pahýlů starých stromů? V běžném lese by je lesníci skáceli. Tady jsou schválně. Kvůli chráněnému broukovi. Jmenuje se páchník hnědý, žije ve starých stromech a živí se odumřelou dřevní hmotou listnatých stromů. Navíc se rád sluní, vybírá si proto lesy světlé, kde sluníčko svítí i na kmen stromu. Larvy žijí uvnitř v dutinách stromů. Jejich vývoj trvá 3–4 roky a můžou dorůst až 10 cm. Dospělý brouk je menší, má přibližně 3 cm.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|