|
Oznice [ Město nebo obec ]Stručný geografický přehled Obec Oznice leží jihozápadně od Valašského Meziříčí (asi 6 km), v údolí Hostýnských vrchů kolem potoka Oznička. Její domky jsou roztroušeny po stráních severovýchodní části Hostýnských vrchů a kolem potoka Ozničky v údolí, které je obklopeno nevysokými kopci porostlými krásnými lesy. Katastr obce má rozlohu 613 ha, území obce je charakteristické svými značnými výškovými rozdíly. Domky a usedlosti jsou zčásti roztroučeny na úbočích údolí, novější zástavba se soustředila kolem školy ve středu obce. Nejvyšším místem na katastru obce je hřeben Hostýnských vrchů na severním okraji katastru v nadmořské výšce 578 m, střed obce leží ve výšce 380 m. Údaje o vzniku a významných historických událostech Oznice byla součástí lenního statku Arnoltovice ( později Valašské Meziříčí ). Uvádí se poprvé roku 1396. Asi v 15. století byla obec zpustošena a zanikla. V roce 1663 se tu znovu usadilo devět chalupníků, kteří utvořili paseky a založili pole. V dalších létech obec vzrůstala rozdělováním pasekářských usedlostí a zakládáním nových. Obec patřila k nejchudším valašským obcím. Obyvatelé si přivydělávali pletením metel a výrobou valašské obuvi - krpců, trakařů, saní, dřevěného nářadí aj. Školství Škola byla v obci zřízena v roce 1878, v roce 1927 provedena nástavba 1. poschodí. Zajímavosti: - partyzánský bunkr v lese nad obcí - oznická zvonice se dvěma zvony, z nichž jeden pochází z r. 1737 - pomník Tomáše G. Masaryka poblíž hájenky na Uhliskách a na hřebeni Hostýnských vrchů jeden z mála dochovaných pomníků císaře Františka Josefa I. - více než polovina území obce je pokryta lesy. - vrchy, které obec obklopují, nesou názvy Zámčisko, Vápenka, Píšková, Kužel Plecháčka, Lámaň, Podhoří, Škaredky, Dlouhá Hůra, Palések, Horecka, Štěpánův Kopec. - jednotlivá místa katastru obce měla své názvy, z nichž některé zanikly, jiné dosud existují, např. Fagoška, Rytviska, Podhoří, Nivka, Crhová, Uhliska aj.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 18.11.2021 v 23:44 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|