Historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna 1992, kdy došlo k sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km2.

Obecní zastupitelstvo, které vzešlo z prvních komunálních voleb v březnu téhož roku, pracovalo pro 630 tehdejších občanů. Toto číslo záhy pozbylo platnosti, neboť v letech 1991-1993 nalezlo v Ralsku-Kuřívodech nové domovy 170 tzv. Volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou.

Další významný příliv osídlenců byl zaznamenán až koncem 90. let minulého století, kdy se do prvních zrekonstruovaných bytů po Sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech koutů republiky. S postupující rekonstrukcí bytového fondu dochází i k obnově občanské vybavenosti.

V současné době žije na území obce 1 700 trvale hlášených obyvatel v těchto lokalitách: Boreček, Dolní Krupá, Hradčany, Hvězdov, Kuřívody, Náhlov a Ploužnice. Osady Jablonec a Svébořice, pobytem vojsk takřka srovnané se zemí, zůstávají dosud neobydleny.

Obraz dnešního Ralska, to nejsou jen ruiny a pozůstatky po působení okupantů, nýbrž i němí svědkové dávné minulosti.

Zbytky středověkých sídel se dochovaly též na vrcholech Děvina a Stohánku v severní části obce. Ve správním centru Kuřívodech byla v roce 1889 postavena jedna z prvních poštovních stanic na Českolipsku, dnes sídlo obecního úřadu.

Území Ralska, jedinečné svojí rozlehlostí a polohou uprostřed hlubokých lesů, je protkáno 150 km značených cykloturistických tras, vedoucích po zpevněných cestách mírně zvlněnou a řídce osídlenou krajinou s nevídaným množstvím zajímavých a chráněných přírodních útvarů. Jmenujme např. tzv. Vranovské skály - pískovcové útvary na úpatí Ralska, čedičové vrchy Malý a Velký Jelení, skalní útvar "Divadlo" či rašeliniště Černého rybníka.

Nejznámější ze zdejších rybníků - Hradčanské - s chráněnou bažinnou a rašeliništní květenou, byly již v roce 1967 vyhlášeny přírodní rezervací. Přesto si zde přijdou na své i milovníci koupání a sportovního rybaření. Naproti tomu Hradčanské stěny (součást Hradčanské pahorkatiny) jsou vyhledávaným cílem horolezců a zdatnějších pěších turistů.

Botanici a zoologové naleznou pravý ráj v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala o rozloze 903,5 ha. V jedné z přírodovědecky nejvýznamnějších lokalit severu Čech žije 264 druhů ptáků, např. orel mořský, jeřáb popelavý, pochop rákosník, bukač velký aj. V mokřadlech a rašeliništích se vyskytuje vzácné rostlinstvo - leknín bělostný, rosnatka okrouhlolistá, měkkyně bažinná, suchopýr pochvatý a řada dalších. Proto bylo území vyhlášeno v roce 1993 biogenetickou rezervací Evropského společenství.

Jak patrno z uvedeného výčtu, oblast bývalého vojenského újezdu nabízí milovníkům pohybu v přírodě nepřeberné množství tipů na cyklistická putování a pěší túry.

I nepříliš zdatná turisté se mohou vydat například po cyklostezce č. 25 z Kuřívod do obory Židlov (případně až do Osečné).
Oboru tvoří 3 790 ha lesních porostů, luk, pastvin a polí, na nichž Vojenské lesy a statky chovají jelení a mufloní zvěř. Volně tu žije rovněž velké množství zvěře srnčí a daňčí, setkat se můžete i s divočáky, zajíci, jezevci, kunou nebo liškou. Obora je celoročně volně přístupná, pouze v období od 15.9. do 31.10. je z důvodu nebezpečí úrazu střelnou zbraní vstup povolen jen v denní době od 9.00 do 16.00.

Pro celé území platí zákaz vjezdu motorových vozidel a na kole či koni se můžete pohybovat toliko po lesních cestách a značených stezkách. Absolvujete-li celou trasu, tj. až do Osečné či Lázní Kundratice a zpět, čeká Vás přibližně 30 km po asfaltových cestách s minimálním provozem a krásným rozhledem po okolí.

Závěrem speciální tip na výlet pro lenivé: Za lesní zvěří autem.
Pozor! Nikoliv do volné přírody, nýbrž do útulku pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata. V oáze klidu na břehu Hradčanského rybníka si můžete zblízka prohlédnout zvířenu hojně se vyskytující v okolí, jako např. prase divoké, lišku, kuny či tři druhy bažantů. Říše ptáků je zastoupena ještě několika plemeny holubů a trochu exotiky do našich zeměpisných šířek vnášejí papoušci a páv. K největším vzácnostem bezesporu patří psík mývalovitý, pocházející z Mongolska a mýval severní, jehož domovinou je sever Kanady. Hradčanská minizoologická je přístupná po celý rok včetně víkendů od svítání do soumraku zdarma. A jak se k ní dostanete? Přijedete-li do Mimoně, těsně za hrází rybníka odbočíte doleva. Pro motorizované návštěvníky je k dispozici parkoviště, pro žíznivé stylové občerstvení.