|
|
Rudice [ Město nebo obec ] Obec se nachází ve Vizovické vrchovině na rozhraní Hlucké pahorkatiny a Luhačovické vrchoviny. Obcí prochází hranice CHKO Bílé Karpaty. V nejbližším okolí obce jsou rozsáhlé orné půdy a pastviny. Obec má 490 obyvatel.
Poloha.
Obec leží v údolí, obklopeném kopci a lesy. Povrchová voda je odváděna sítí potoků na zadní straně do Ovčírky a z oblasti Rudického vrchu / 398 m/ do Kladenky, které jsou přítoky řeky Olšavy. Už ve středověku tvořili v zástavbě přirozenou kanalizaci. Od státní silnice a vlakového nádraží měří vzdálenost 6 km a stejně tak ke všem okolním vesnicím a městečkům. Proto se Rudicím říká odnepaměti také Střed světa. Počet obyvatel klesl za poslední desetiletí na 490. Katastr má rozlohu 765 ha, z toho intravilán 150. Nad smíšenými lesy mírně převažuje orná půda, louky a pastviny. Z větší části obec spadá do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, včetně biosférické zóny. Etnograficky je začleněna do luhačovického Zálesí.
Přírodní zvláštnosti
Geomorfologickým členěním náleží náš kraj k Luhačovické vrchovině. Vedle pískovců rozmanitého složení (prakticky se využíval ke štětění silnice) je pozoruhodný výskyt pelosideritu v Příčném žlebu a v Jalovčí. Po roce 1830 se doloval převážně povrchovým způsobem a odvážel ke zpracování do Jindřiščiných hutí pod Novým Světlovem.
Odnepaměti se projevovaly na Rudicku povrchové příznaky přítomnosti živic. V krátkém antiklinárním pásmu, omezeném zlomy, se objevují přirozené povrchové výrony zemního plynu na jihozápadním okraji oce, dále byly zjištěny naftové impregnace v modrošedých písčitých jílech. V souvislosti s tím mají vody v některých studnách petrolejový zápach, například i jeden ze dvou minerálních pramenů v obci.
Kromě některé vzácné fauny (motýlů) a flory, zejména léčivých rostlin ( v minulosti byl prováděn organizovaný sběr) je zaznamenána řada chráněných stromů. Uveďme aspoň několik:
Lípy srdčité u kapličky v Pavlíčkách, dub v Kpanici na parcele č. 2533, jehož stáří odborníci odhadli na 400 let, hruška u silnice nad vesnicí, vrba u studánky pod Vinohrady, obrostlá břízkami a další. Dosud se zachovalo několik polních a lesních studánek.
Obec v současnosti
Je zavedena kanalizace, z větší části po obou stranách chodníky. V roce 1996 dokončena plynofikace, většina rodinných domů má telefonní přípojky.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 17.11.2021 v 21:09 hodin
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|