|
Rychaltice [ Katastr (místní část) ]Rychaltice - 4. místní část obce Hukvaldy - byly do roku 1960 samostatnou obcí. Její historie sahá až na počátek 14. století, kdy byly založeny biskupským úředníkem Bertholdem a také se původně Bertholdesdorf jmenovaly, od roku 1408 se však již uvádějí pod názvem Rychaltice. Náležely ve zvláštním lenním poměru k hukvaldskému panství. Ctibor Syrakovský z Pěrkova, který ves Rychaltice dostal lénem, prodal ji i s dvorem, mlýnem a vápenkou za tři tisíce moravských zlatých Vilému Prusinovskému, pánu hukvaldského hradu. Od této doby byla pod správou hukvaldského panství. Rychaltický dvůr spravoval šafář, povinnost roboty v něm měli poddaní z Rychaltic. Po Josefínské parcelaci zůstal zbytkový statek, který několikrát změnil majitele, až jej v roce 1879 koupil nájemce hukvaldského pivovaru Josef Jung. Jeho rodina ho vlastnila až do roku 1948, kdy jí byl zabaven. Mnoho let sloužily budovy dvora místnímu zemědělskému družstvu. V restituci byl majetek potomkům Josefa Junga vrácen, budovy ve značně zdevastovaném stavu. K Rychalticím patřila od roku 1770 část pasekářské osady Krnalovice. Rychaltice měly svou školu. Již v urbáři z roku 1580 je zmínka o škole, je však oprávněna domněnka, že tam škola byla již dříve. První škola byla dřevěná a stála na levé straně Ondřejnice. V polovině 18. století byla postavena na farském pozemku nová škola, za několik let již svou velikostí nevyhovovala. Třetí škola byla v budově čp. 4 ( u kostela). V roce 1824 vystavěl arcibiskup olomoucký Rudolf novou školní budovu, zděnou a ta stojí dodnes. Počátkem tohoto století došlo k přestavbě a rozšíření, ve dvacátých letech přibyla ještě další třída. Od roku 1948 se dělila o prostory s mateřskou školou. Školní třídy byly zrušeny po dostavbě nové velké školy v Dolním Sklenově, tam se přestěhovala i mateřská škola. Nyní využívá budovu akademický malíř Antonín Kroča - má v ní svůj ateliér a od roku 1995 i malou galerii. Česky: Rychaltice Německy: 1751 - 1918 a 1939 - 1945 Richaltitz, 1772 - 1846 Bartelsdorf Okres: s. o. a o. 1859 Místek, 1960 Frýdek-Místek Počet obyvatel k 1. 1. 2004: 719
NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 128, 27.09.2021 v 21:40 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jiljí jasný - podzim krásný. Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň; když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne. Na den Jiljí hrom a blesky - čtyři týdny mokré stezky. Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí. Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý. V jakém počasí jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týhodnech navrací; jestli ale jelen něco později říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane. Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo. Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se podaří. Před svatým Václavem času dost, po svatém Václavu pozdě. Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
|
|
Září 892: Arnulfovo poselství k bulharskému knížeti Vladimírovi se žádostí o zákaz vývozu soli z bulharských dolů v Sedmihradsku do velkomoravské říše. Září 1004: Po vyhnání Poláků Jaromír prohlášen českým knížetem. Září 1012: Jindřich II. udělil v Merseburku Čechy v léno Oldřichovi, který byl již několik měsíců skutečným vládcem země. Září 1042: Vpád Jindřichova vojska do uherského království; na jeho úspěchu měl hlavní podíl český oddíl vedený Břetislavem. Září 1105: Údělný olomoucký kníže Svatopluk se pokusil dobýt Pražský hrada a získat knížecí trůn. Září 1173: Císař Fridrich Barbarossa na jednání v Hermdorfu zrušil Bedřichovo jmenovánía českým panovníkem ustanovil syna Soběslava I. Oldřicha. Září 1182: Bedřich se stal českým knížetem.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|