|
Stojice [ Město nebo obec ]První písemná zmínka o Stojicích je z roku 1349. Zdejší pozdně gotický kostel Všech svatých byl roku 1350 postoupen nově zřízenému litomyšlskému biskupství. Ke kostelu náležela i fara, která zanikla během 17. století. Jméno obce Stojice může být odvozeno od vsi lidí Stojatových nebo od stojiště, což je nevymýcená část porostu ponechaná na pasece. Název může pocházet také od slova stojecí, a to byl církevní plat. Stojice byly součástí statku svojšického, jenž připadl v 16. století Gerštorfům. Rodu Gerštorfů se postupným skupováním statků v okolí Choltic podařilo vytvořit rozsáhlé ucelené panství. Stojice se tedy staly jeho nedílnou součástí a sdílely jeho další osudy. Jelikož se Gerštorfové účastnili odboje českých stavů proti Habsburkům, byl jim v důsledku porážky na Bílé hoře konfiskován veškerý majetek. Téhož roku zakoupila konfiskát cizí šlechta z Tyrol - Thunové. Roku 1672 se ve Stojicích uvádí krám masnej jeden a kovárna panská. O něco málo později okolo roku 1700 byl založen Stojický panský dvůr, uprostřed nějž byl mlíčník a za dvorem mimo jiné sádeček. Po velké epidemii moru, která vrcholila 1713, byl ve Stojicích postaven morový sloup. Škola zde fungovala od roku 1803 a v roce 1883 byl položen základní kámen ke stavbě nové školní budovy. Od dokončení stavby o rok později měla obec školu trojtřídní. Zásluhu na její výstavbě měl zvolený školní výbor, jehož členem byl i hrabě Theodor Thun (majitel choltického panství) a kníže Ferdinand Kinský (majitel sousedního panství Heřmanoměsteckého). Škola byla pro malý počet dětí uzavřena v roce 1976 a dnes slouží jako budova obecního úřadu. Roku 1866 zasáhla i Stojice prusko-rakouská válka. Ne přímo boji, ale jeho následky, neboť Prusové pobrali ve stojickém dvoře seno a oves a odehnali také stádo dobytka. Roku 1900 měly Stojice 534 obyvatel v 70 domech. V té době se uvádí, že obyvatelé Stojic se zaměstnávají polním hospodařením, chováním dobytka, lámáním kamene na stavbu a na štěrk, že se tu hojně provozuje obuvnictví a rozšířila se také výroba vlasových sítěk. Dnes má obec 112 domů a 230 obyvatel.
KONTAKTNÍ ADRESA:Obec Stojice Stojice 59 535 01 Přelouč Česko (CZ) Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Lea Turynová (MAS ŽR) org. 127, 04.01.2023 v 14:30 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|