|
Valašské muzeum v přírodě [ Muzeum ]Valašské muzeum v přírodě Valašské muzeum v přírodě Národní kulturní památka.
Valašské muzeum v přírodě je nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě, bylo založeno v roce 1925. Ve třech samostatných areálech Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina je umístěno více jak šedesát objektů, zastupujících typickou roubenou architekturu národopisného regionu Valašsko. Provoz v areálech je sezónní, pouze v Dřevěném městečku celoroční s vyjímkou poloviny listopadu a dubna. Vzdálenost od centra 5 min. chůze, parking. Od roku 1995 je muzeum vlastníkem Pusteven - souboru staveb z konce 19. století realizovaných podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče. Všechny objekty nyní prochází rekonstrukcí.
Ročně navštíví Valašské muzeum v přírodě na 600 000 návštěvníků, kteří obdivují nejen obydlí, hospodářské a technické stavby, ale jsou diváky pravidelných víkendových programů, které přibližují staré způsoby hospodaření, domácí prace, řemesla. Milovníkům lidové hudby, zpěvu a tance jsou věnovány programy, probíhající každou sobotu a neděli od května do září na podiu komorního amfiteatru. Po celý rok je návštěvníkům muzea k dispozici stylové stravování v areálu Dřevěné městečko a sezónně ve Valašské dědině. Širokou škálu výrobků lidových řemeslníků, suvenýrů a pohlednic nabízí prodejna, poštovní služby specializovaná expozice se zásilkovým provozem. Průvodcovské služby poskytuje muzeum v českém, anglickém, německém, francouzském, ruském a polském jazyce. K dispozici jsou tiskoviny ve světových jazycích a češtině.
Kromě expozic v jednotlivých objektech připravuje muzeum pravidelně výstavy, na nichž prezentuje své mimořádně bohaté sbírkové fondy. Sbírky muzea jsou budovány od poloviny 20.tých let našeho století. V současné době čítá tezaurus na 100 000 trojrozměrných předmětů, 120 000 negativů a fotografií, 13 000 svazků sbírkové knihovny, 40 000 položek archiválií, obsáhlý archiv plánové a projektové dokumentace. Muzeum je také dědicem pozůstalosti zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových , kterou tvoří jejich dům, kolekce lidové keramiky, porcelán zdobený podle návrhů Aloise Jaroňka, dřevoryty Bohumíra Jaroňka a textilie Julie Jaroňkové.
Přehled programů je součástí každoročně vydávaného sborníku Valašský rok. Po celou návštěvnickou sezonu ožívají areály Valašského muzea v přírodě programy. Celoroční cyklus Valašský rok počíná v únoru Masopustem s tradičním maškarním průvodem a končí Vánocemi na dědině a Živým betlémem. Mezi oblíbené pořady náleží ty, při nichž jsou oživovány staré způsoby zemědělské a domácí práce, dřevozpracující řemesla, zpracování textilních vláken. V celoroční programové nabídce je najdete pod názvy: Velký redyk (vyhánění ovcí na salaš), Velké prádlo, Lněná sobota, Podzim na chalupě a na poli.
Velké pozornosti se těší srpnový a prosincový jarmark. Mnohé programy přilákají řemeslníky a lidové tvůrce, sportovce. Jsou to např. Hejův nožík (setkání řezbářů), Kovářská sobota, Pekařská sobota, Ve znamení Ryb. Velké pozornosti se těší Lázeňská sobota a otevření Mlýnské doliny. Oblibu má již pětkrát konaný "Receptář na Valašsku". Vedle pořadů inspirovaných lidovými zvyky jsou v Dřevěném městečku i Valašské dědině interiérové expozice upravovány k různým příležitostem v rodině tak, aby připomínaly proměnu každé domácnosti k určité situaci. Jak při programech, zaměřených na oživování starých technik a prací, tak při obměnách instalací se návštěvníci seznamují s unikátními sbírkovými předměty, které nejsou součástí expozic.
Každoročně se v muzeu konají vícedenní slavnosti, které přispívají k udržování hudební a písňové tradice a jejímu oživování. Mezi festivaly jsou nejvýznamnější Rožnovská valaška, Rožnovské slavnosti, Dny krajanů. Při nich je možné se seznámit nejen s kulturou regionu Valašsko, ale také s jinými oblastmi a zeměmi.
Je zde pochován olympijský vítěz a sportovec mezinárodního věhlasu Emil Zátopek.
Otevřeno: Dřevěné městečko 1. ledna 12 - 16 hod, 2. ledna až 29. března denně mimo Po 9 - 16 hod, 30. března až 30. dubna denně mimo Po 9-17 hod, ,1. až 17. května denně 9-17 hod, 18. května až srpna denně 8-18 hod, září denně 9-17, říjen až 3. listopad denně mimo Po 9-16 hod, 7. - 23. prosinec a 26. - 31. prosinec denně 9-16 hod. Valašská dědina: 27. duben až 17. květen So, Ne 9-17 hod, 18. květen až srpen denně 9-17.30 hod, září denně 10-17 hod, 9.-14. prosinec denně 8-15.30 Mlýnská dolina 27. duben - 17. květen denně 9-17 hod (29.4. zavřeno), 18. květen až srpen denně 9-17.30 hod, září denně 9-17 hod.
Prohlídka: samostatně nebo s průvodcem.
Služby: Rezervace prohlídek, prodej suvenýrů, občerstvení, restaurace, pronájem prostor, společenské akce na objednávku.
KONTAKTNÍ ADRESA:Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm Palackého 147 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Česko (CZ) fax: (+420) 571 654 494 Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|