|
Radnice čp. 1 [ Měšťanský dům nebo stavba ]Kulturní památka č.r. 8-3332 Radnice čp. 1 Masarykovo nám. č. parcely 132/1 st., k. ú. Nový Jičín - Město Radnice je jedním z nejvýraznějších domů na náměstí, navíc ozvláštněná věží s hodinami a ochozem. V současné době je sídlem Městského úřadu Nový Jičín.
Nárožní dvoukřídlý objekt o třech nadzemních podlažích je situovaný v jihozápadním rohu náměstí. V jádru renesanční stavba naposled radikálně přestavěná v letech 1929 - 1930. Hlavní průčelí je členěno čtyřmi dvojicemi oken, podloubí se otevírá třemi půlkruhovými arkádami, půlkruhový záklenek má rovněž průchod pod úzkým křídlem nad Lidickou ulicí. Hladká fasáda je promodelována mělkým širokým šestiosým rizalitem, ukončeným korunní římsou s nízkou atikou s klikatkou. Nad dvouosým ustupujícím křídlem se zdvihá jednopatrová hranolová věž završená korunní římsou, na ploché střeše ochoz s jednoduchým kovovým zábradlím a ve středu nízká hranolová vížka se stanovou střechou. Jednoduché hladké fasády jsou doplněny podokenními římsami společnými pro dvojice oken a dvěma sochami od Arnošta Hubičky. Figury mužských aktů jsou vsazeny mezi 3. a 4. a 7. a 8. osou a nesou přímé nadokenní římsy. Boční desetiosé průčelí do Lidické ulice je zvýrazněno nárožním tříosým válcovým arkýřem, široká okna jsou členěna do více tabulí, dlouhá fasáda do ulice Úzké je rytmizována čtrnácti okenními osami. Úprava těchto průčelí je střízlivá, ovlivněná meziválečným klasicizujícím proudem. Z renesanční stavby zbyla po přestavbě ve 20. století část obvodového zdiva, náznak dispozice a klenby v přízemí. Podloubí je zaklenuté třemi poli křížové klenby, rozlehlá přízemní síň dlážděná pískovcovými deskami je klenutá příčnou valenou klenbou s obkročnými lunetami a jedním polem valené klenby se styčenými výsečemi. Dva hranolové pilíře dělí tento prostor do tří lodí, v pravém zadním rohu je vloženo čtyřramenné pilířové schodiště s malým čtvercovým zrcadlem. Schodišťový prostor je zaklenut až ve druhém patře plochou neckovou klenbou opatřenou 3 x 2 výsečemi. Velkorysá úprava a dostavba na přelomu 20. a 30. let 20. století vtiskla svůj ráz zbývajícím prostorám budovy. Objekt byl rozšířen na celou plochu městiště, novostavbě byly přizpůsobeny historické prostory jednotně upravené na dvoutrakty a opatřené novými vodorovnými konstrukcemi. Z této stavební etapy je zachována podstatná část hodnotné interiérové výbavy kvalitního řemeslného zpracování. V přízemí vstupní síně je osazena pískovcová polychromovaná deska, připomínající postavení šestiboké bašty v jihovýchodním nároží městských hradeb. Oválný znak města Nového Jičína, položený na kartuši se stylizovanými rollwerky je doplněn textem psaným kapitálou. "ANNO x DOMINI 1613 / TVRRIS.FORTISIMA.NOMEN.DOMINI. / QVAE.NOVA.JAM.CERNIS.SVNT.PROPVG / MACBLA.STRUCTA. / CONSVLE.TVM.JANE PRINCIPE.MELCZELIO / HEINRICHIVS.THOBIAS.AB.EODEM / PROXIMVS.ALTER. / PAVIVS.SCHINDLERVS.CONSVL.HONORE.FVIT / IONAS.BOHAEMVS.IVNIOR.FVIT / ORDINAE.CONSVL. / IPSE.VRBEM.ET.CIVES.CHRISTE.TVERE.DEVS. /".
Radnice má snad gotický původ z doby po požáru města v roce 1503. Zachované obvodové zdivo a část kleneb přízemí však pochází z renesanční stavební etapy po roce 1586. Další stavební zásahy je třeba předpokládat po třicetileté válce a po velkých požárech města ve 3. čtvrtině 18. století. Jednopatrová budova byla zvýšená až roku 1881, kdy dostala také gotizující romantickou fasádu. Současný stav je výsledkem hodnotné dostavby z let 1929 - 1930, dílčí zásahy ze 2. poloviny 20. století.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|