|
Zámek Bučovice [ Zámek ]Trojpodlažní arkádové nádvoří, jemuž vévodí překrásná manýristická kašna, musí ohromit každého návštěvníka. Bučovické arkády, klenby, lunety a dokonce i ostění oken a nadpraží dveří jsou zdobené reliéfy, jež zobrazují zbraně, erby, hudební nástroje, fantastické postavy a podobně. Jedinečné jsou také interiéry zámku proslulé neobyčejně bohatou štukaturou a nádhernými freskami. Bučovický zámek má za sebou dlouhou a bohatou historii a váže se k němu celá řada pověstí. Postavit jej nechal přední moravský velmož Jan Šembera z Boskovic na ,,zelené louce". V tom právě spočívá jeho jedinečnost, na rozdíl od většiny renesančních památek u nás totiž nevznikal přestavbou nějaké starší památky a dodnes si do znečné míry zachoval podobu, kterou památce vtiskl italský stavitel Jacobo Strada. Nový vlastník, Maxmilián z Lichtenštejnu, který zámek získal sňatkem se Šemberovou dcerou Kateřinou, nechal na nádvoří v 17. století umístit kašnu, dílo Petra Materny, a přistavět čtyři rohové věže. Od konce 17. století na zámku sídlili pouze lichtenštejnští úředníci, a proto nedošlo ke stavebním úpravám, jež by narušily jeho charakter. Zámek se osvědčil i jako pevnost, když v něm v roce 1645 hrstka obránců odolala nespočetné švédské přesile. K bučovickému zámku neodmyslitelně patří zahrada, která prodělala v posledním roce nezbytnou obnovu. Návštěvník tam může obdivovat všechny znaky dekorativního francouzského parku - zimostrázové ornamenty, krásně tvarované skupiny habrů či sakury. Majitel / Uživatel: ČR / Národní památkový ústav, Muzeum Vyškovska Expozice: Expozice bučovického zámku byla v poslední době podstatně rozšířená o vzácné kusy renesančního nábytku. Za zhlédnutí stojí také místnost věnována lichtenštejnskému lesnímu úřadu se starobylými loveckými zbraněmi. Nejhonosnější je pak Císařský pokoj s bustami římských panovníků a nástropními malbami inspirovanými Homérovou Odysseou. Historické interiéry (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů, kaple). Muzejní expozice Bučovice v dějinách. Zajímavost: V nejznámějším Zaječím pokoji s humornými výjevy ze světa zajíců v roli pánů světa můžeme spatřit třeba hon na lidi, bitvu zajíců se psy či svatbu královského zaječího páru. Otevřeno: Květen až srpen - denně mimo pondělí 9.00 - 16.30 Září - denně mimo pondělí 9.00 - 16.00 Říjen - víkendy 9.00 - 16.00 Prohlídka: - s průvodcem - délka prohlídky 45 minut - nejvíce 45 osob - muzeum samostatně Vstupné: - dospělí 40,- Kč - děti 20,- Kč Služby: - rezervace prohlídek - prodej suvenýrů - svatby a pronájem prostor - společenské akce na objednávku Literatura: Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky Čechy, Morava a Slezsko Kateřina Sučková Roman Abušinov Hrady a zámky - Průvodce Českou republikou II.
KONTAKTNÍ ADRESA:Státní zámek Bučovice, Zámek 1 685 01 Bučovice Česko (CZ) fax: (+420) 517 383 831
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|