První historicky doložená zpráva o hradu Úsově pochází z roku 1260. Tehdy jej držel zástavou či lénem olomoucký purkrabí Jiljí ze Švábenic. Během staletí byl hrad a zámek Úsov majetkem několika rodů. Od roku 1597 až do roku 1945 byl hrad a zámek Úsov majetkem Lichtenštejnů, od roku 1945 do roku 1995 byl spravován státem. Roku 1995 byl areál hradu a zámku jako historický majetek předán městu Úsovu.

Koncem 17. století byl původní hrad, v roce 1649 vypleněný Švédy, přestavěn na barokní zámek. Ovšem již před touto zásadní přestavbou došlo několikrát k větším či menším stavebním úpravám budovy. Barokní přestavbu a výstavbu navrhl italský stavitel Domenico Martinelli.

Od konce 19. století je zámek Úsov znám jako lovecko-lesnické muzeum, které vzniklo jako soukromé zařízení Jana II. z Lichtenštejna. Exponáty pocházejí jednak z panství Lichtenštejnů, ke kterému kromě Lichtenštejnska náležely ještě četné statky na území Moravy a Slezska, Čech a dnešního Rakouska, jednak z loveckých výprav Lichtenštejnů, především do Afriky.

Na tuto expozici bylo navázáno a v této tradici Úsov pokračuje i v dnešní době.
Expozice v prvních čtyřech sálech připomíná historii hradu a zámku a také historii lovecko-lesnického muzea.

Chodby a schodiště zámku lemují trofeje naší a exotické zvěře. Dominantu těchto prostor představují paroží jelenů, především z jižní Moravy.

Před vstupem do expozice afrických trofejí můžeme také nahlédnout do černé kuchyně, vybavené pecí, dřevěným nábytkem a především kolekcí kuchyňského nádobí ze 17. století

Lovecké trofeje v dalších sálech prvního patra zámku, např. totální preparát lva, kůže lvů, rohy a hlavy s rohy kopytníků, především antilop a gazel, hlavy žirafy a zeber nás seznamují s charakterem některých skupin africké zvěře. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sál kozorožců.

Sály v druhém patře zámku seznamují návštěvníka s našimi ptáky a savci. Tato část expozice nabízí přehlídku velkých i menších druhů. Jeden ze sálů druhého patra nás zavádí do říše hmyzu.

K expozici na zámku Úsov náleží také zbrojnice. V tomto sále si návštěvník může prohlédnout různé typy pytláckých zbraní zabavených zaměstnanci v revírech bývalého lichtenštejnského panství. Kolekci pytláckých zbraní doplňují exponáty pušek vyrobených lichtenštejnskými puškaři Franzem Adamem a Janem Prestlem, působících ve Valticích koncem 18. a začátkem 19. století.

Součástí zámku je také Galerie L. Bartoše, významného šumperského malíře.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.muzeum-sumperk.cz