|
Historie obce Velké Albrechtice [ Historie (archivní dokument) ]Historie obce Velké Albrechtice První písemná zmínka o obci je datována letopočtem 1414. Nelze však doložit datum založení obce. V roce 1424 se připomíná ve Velkých Albrechticích tvrz, což naznačuje možnost existence samostatného statku. Onoho roku 1424 zde zapsal majitel panství Jan z Kravař své manželce, opavské kněžně Anežce, věno. Ves je však určitě starší, což nasvědčují pozůstatky středověkého tvrziště (zapsaná kulturní památka), které je rámcově podle nalezených zlomků keramiky možné datovat do 13. - 14. století. V roce 1433 zastavil Jan z Kravař plat na Albrechticích Václavu Rúsovi z Doloplaz a Jan z Doloplaz pak postoupil r.1447 díl Albrechtic Mladotovi z Potštátu. V roce 1464 držela ves Markéta z Prusinovic, v roce 1476 Jiřík z Koválovic. Dějiny obce jsou poznamenány dědičnými spory o majetek a dluhy a obec byla mnohdy v držení několika pánů současně, posledními majiteli byl rod Sedlnitzkých z Choltic, patrně od roku 1651. Tento rod má dodnes na místním hřbitově rodinnou hrobku a jejich potomci žijí ve Švýcarsku. Dědičné fojtství (rychta) ve Velkých Albrechticích se připomíná v roce 1520, od roku 1649 do roku 1913 jsou jmenováni dědiční rychtáři, kteří nemuseli chodit na robotu a neplatili daně. Posledním byl Josef Kober a sídlil na statku č.p.52/53, který je z velké části dodnes v původní podobě, avšak ve velmi zuboženém stavebním stavu, poznamenaném zejména hospodařením státního statku ve druhé polovině tohoto století. Do velké míry jsou dějiny obce spjaty se sousedním Bílovcem, se kterým je územně obec propojena a který byl administrativním a hospodářským centrem území. K Bílovci a jeho panstvím ves patřila od roku 1492. Etnicky byla obec součástí německého jazykového ostrova kolem Bílovce, odtud také německý název Gross Olbersdorf. Po 2.světové válce bylo až na výjimky původní obyvatelstvo odsunuto a samostatná obec byla osídlena českým obyvatelstvem. V roce 1976 byla obec integrována do Bílovce jako jeho místní část. Od 1.ledna 1991 je obec opět samostatná. Podrobnější údaje o meziválečném období se nedochovaly nebo byly odvezeny původním obyvatelstvem v roce 1945.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|