|
Historie města Kravař [ Historie (archivní dokument) ]První písemnou zprávu o Kravařích máme z první třetiny 13. století, z roku 1224, a to z listiny českého krále Přemysla Otakara I. První zmínka o Koutech je mladší, z roku 1238, kdežto Dvořisko se připomíná až ve druhé polovině 18. století.
Dnes již za neznámé služby nabyla Kravaře a okolí, od českých králů, jedna z větví rodu Benešoviců, znaku zavinuté střely, někdy mezi léty 1224-1263. Podle Kravař se tato větev počala i nazývat - páni z Kravař. Ti drželi Kravaře a celé panství až do roku 1420, kdy je Petr z Kravař prodal.
První podrobnější zprávu máme až z roku 1550. Z ní se dovídáme, že v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn. Roku 1581 se dostává kravařské panství s Kouty a Vrbkou do rukou Danielovi Macákovi z Ottenburka. Jeho potomkům, horlivým protestantům, jej však císař v roce 1629 pro podporu protihabsburského odboje zkonfiskoval. To pak připadlo Michalu Sendivoji ze Skorska , známému polskému alchymistovi, k jehož době se váže i místní lidová pověst o "zlaté kačici", skryté ve zdech kravařského zámku. K panství náleželo rytířské sídlo (zámek), stáje, dvůr, ovocná a květinová zahrada, chmelnice, dva mlýny, pivovar, palírna a rybník za zámkem.
Po Sendivojově smrti v roce 1636 připadly kravařské majetky jeho dceři, která se provdala za rotmistra Jakuba z Eichendorfu. V držení tohoto rodu zůstal kravařský statek až do druhé poloviny 18. století. Mezi léty 1721-1728 dali Eichendorfové postavit v Kravařích nové pánské sídlo. Barokní zámek byl postaven na místě původního zámku, vystavěného někdy v polovině 16. století.
Osudová změna se s našimi obcemi udála roku 1742, kdy Marie Terezie musela podstoupit většinu Slezska, včetně Hlučínska, Bedřichu Pruskému. I když válka o Slezsko trvala se střídavými úspěchy 30 let, nic se již na této skutečnosti nezměnilo.
V roce 1770 vznikla poslední část Kravař, Dvořisko, v té době vystavěné jako "Opavická dvůr" s malým panským sídlem.
V letech 1742-1920 a pak opětovně v letech 1938-1945 náležely Kravaře a s nimi celé Hlučínsko Německu. V roce 1960 povýšily Kravaře na město a současně k nim byly připojeny sousední obce Kouty a Dvořisko.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|