|
Pověst O bájném národu [ Pověst ]Mimo strašidel jako je Bílá paní, ohnivý muž, nebo tu a tam se zjevující horský duch Praděd, žil v Jeseníkách odedávna horský národ drobných lidiček - permoníků. Všechny své znalosti o těžbě železa a drahých kovů získali lidé od nich. Na Uhlířském vrchu u Bruntálu jsou prý ještě dnes viditelné stopy po jejich kutání. Permoníci měli svá malá království v jícnech jesenických sopek a s lidmi se snažili žít v pokoji a míru. Pověst z Leskovce však praví, že popadla-li krále permoníků zlost, byl jeho hněv tak veliký, že z Venušiny sopky vyšlehl sloup ohně a daleko do kraje padaly černé kameny.
Stejně tak jejich protějšky - Venušiny žínky. Znaly kdejakou bylinku, léčivé prameny, uměly mizet a opět se zjevovat na velké vzdálenosti. Nedaleko od Domášova, tam, co se ještě dnes říká Venušiny mísy, měly svou kuchyni, kde pekly z bílé mouky a lesních bylin posilující koláče. Nejeden poutník, který zabloudil v horách, je směl ochutnat a šťastně se vrátit domů.
Jak šel čas, lidí přibývalo a Permoníci a Venušiny žínky se ukrývali stále více do lesních hlubin. Dávno přestal král permoníků bouřit a Venušiny mísy osaměly. Zůstaly jen tyto pověsti.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|