|
Jeseníky [ Hory nebo pohoří ] Jeseníky zahrnují oblast Hrubého a Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor, Králického Sněžníku a území Zlatohorské a Hanušovické vrchoviny. Dominantou je Hrubý Jeseník s nejvyššími vrcholy Pradědu (1492) a Vysokou holí (1464).
Chráněná krajinná oblast o rozloze 740 km2 zaujímá téměř celé území Hrubého Jeseníku. Rozsáhlé horské území s hlubokými lesními komplexy je dnes pokryto většinou druhotnými smrkovými lesy. Původní převážně bukojedlové porosty se dnes vyskytují v ojedinělých lokalitách, které jsou většinou chráněnými přírodními rezervacemi. Horní hranice lesa dosahuje až 1300 m, vyšší polohy zaujímají horské louky.
Vhodné klimatické podmínky umožnily vznik rašelinišť se svéráznou květenou. Největší severomoravské rašeliniště se spoustou jezírek se nachází v přírodní rezervaci Rejvíz; přístupné pouze v letní sezóně.
Z dalších přírodních rezervací jsou pozoruhodné:
Velká Kotlina - mohutným ledovcem vytvořený kotel s bohatou horskou květenou. Je nejcennějším chráněným územím severní Moravy.
Petrovy kameny - zbytky vrcholových skalisek.
Šerák - Keprník - nejstarší jesenická rezervace s pralesovými porosty na rašelinách. Navštěvovaná z center turistického ruchu na Ramzové i na Červenohorském sedle.
Na podnebí má vliv nadmořská výška a orientace svahů proti převažujícím západním větrům. Typická je velká proměnlivost počasí.
Pro Hrubý Jeseník i podhůří je charakteristická dlouhá zima s dostatkem sněhu, poskytující ideální podmínky pro zimní sporty. Nejnavštěvovanějšími středisky jsou Červenohorské sedlo, Ramzová, Ovčárna, Karlov i Malá Morávka.
Horské klima a četnost pramenů vytvořily příznivé podmínky pro vznik lázní z nichž nejmalebnější je Karlova Studánka ležící na úpatí masivu Hrubého Jeseníku. Dalšími jsou pak Lázně Jeseník patřící k nejmodernějším ve střední Evropě, Lázně Lipová a Velké Losiny.
Celý masiv zůstal v takovém stavu v jakém se dnes nenachází žádný podobný v západní Evropě. Není přesycen cizineckým ruchem, je ideálním prostředím pro zimní i letní sporty a pobyty.
Přijďte se přesvědčit sami.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|