Lidečko se připomíná poměrně pozdě, až v r.1511. V roce 1531 se uvádí jako Kostelní Lideč, v zemských deskách se objevují i jména Dolní Lideč, Dolní Lidší nebo Dolní Lidč. Jméno Lidečko se ujímá až koncem 17.století.

Lidečko, podobně jako okolní obce, trpělo častými nepřátelskými vpády z Uher: za válek mezi Matyášem Korvínem a Jiříkem z Poděbrad zanikla osada Lomná, za třicetileté války rovněž zpustlo mnoho hospodářství. Další zkázu přinesly turko-tatarské vpády r.1663. Za kurucké vojny (1703-1710) bylo Lidečko přepadeno velkým oddílem Ondřeje Vajdy, dědina byla zpustošena, obyvatelé utekli do okolních lesů a tam žili téměř tři roky. Po válkách se vzmáhalo lupičství a zbojnictví, na jehož potlačení byl zřízen sbor portášů. V Lidečku měli portáši stanici až do roku 1830.

Lidečko bylo zemědělskou, částečně pasekářskou obcí s poměrně rozvinutým pastevectvím a chovem včel. První (farní) škola byla v Lidečku zřízena kolem roku 1770. V 19.století se zde rozvinul i místní dřevařský průmysl (pila, výroba nábytku).

Těžké období zažívali obyvatelé za okupace vzhledem k blízkosti hranic protektorátu. V okolí obce operovaly partyzánské oddíly, jejich příslušníky bylo i několik občanů z lidečka. Obec byla osvobozena ve dvou etapách. Jižní část byla osvobozena 2.května 1945, ale nacisté se zachytili na Čertových skalách a v Pulčíně, takže severní část obce byla ještě stále pod jejich palbou. Teprve 4.května vojáci 1.čs.armádního sboru obec definitivně osvobodili.

Pečeť obce, doložená r. 1749, obsahuje v kruhovém pečetním poli radlici obrácenou hrotem vzhůru; v kruhovém opise: OBETZ GEDINA LIDESCO, tj. obec dědina Lidečko.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.lidecko.cz