|
MŠ Kelč [ Mateřská škola ]S jasným pojetím významu mateřské školy a s tužbou ho uskutečnit se setkáváme v Kelči poprvé v zápisech zdejšího ženského spolku "Božena Němcová". Tento spolek si již na podzim roku 1903 ukládá úkol "nastřádati k tomu účelu peněžní částku z dobrovolných příspěvků svých členek". Tak byl zřízen Fond mateřské školy se základním vkladem 100 K.
V dalších letech Fond rostl díky obětavé práci členek spolku, přispěli i kelečští rodáci, byly pořádány sbírky, pomohly i jiné spolky výtěžky ze svých výletů, besídek apod. Z kroniky Katolické Besedy shledáváme, že dne 17. dubna 1904 bylo sehráno divadelní představení "Kříž u potoka," vybráno 54 K, čistého ve prospěch mateřské školy v Kelči. Na tehdejší finanční poměry to byly význačné přínosy. V prosinci 1906 se zdálo, že se realizace této myšlenky ujme městské zastupitelstvo, avšak do roku se dané přísliby ukázaly plané, i když 29. listopadu 1908 vyplatilo městské zastupitelstvo spolku dar 1000 K.
V březnu roku 1916 dosáhl Fond mateřské školy výše 4 957,32 K. Tato částka však na uskutečnění nákladného projektu nestačila. Členky spolku Boženy Němcově usoudily, že dosavadním úmorným střádáním těžko dojdou k cíli. Aby naspořené peníze neutrpěly válečnými poměry, rozhodly se zřídit sirotčinec, neboť jen tak mohly počítat s podporou obce, okresu a země. Jejích úmysl se jim podařilo splnit. Idea zřízení mateřské školy byla sice odsunuta, ale ženy doufaly, že bude-li útulek pro sirotky prospívat, vyvine se potřeba mateřskou školu zřídit.
Uplynulo více než 20 let, než se úsilí založit zde mateřskou školu probudilo znovu. Opět to byl spolek Boženy Němcové, jenž jednak zjistil dotazníkem v rodinách "vskutku živý zájem o školu mateřskou" (přihlášeno 100 dětí), jednak nabídl obci místnost ve své budově v Tihelnách.
Tento nápad však nebyl uskutečnitelný bez nákladných adaptací. Městská správa dala vyhýbavou odpověď, a tak jednání uvízlo v roce 1939 na mrtvém bodě. Ještě i proto, že státoprávní a brzy také válečné události daly veřejným záležitostem jiný směr. Ale už v roce 1941 vznikla potřeba postarat se o děti předškolního věku, aby mohly jejich matky v době žní pracovat na poli. Spolek Boženy Němcové spolu s Okresní péčí o mládež v Hranících zřídil nový útulek, pro nějž ředitelství národní školy uvolnilo učebnu v přízemí školní budovy. Tuto akci opakoval spolek i v příštích letech. Většina občanů brzy přišla na to, jaký prospěch by plynul z toho, kdyby matky "mohly jíti po celý rok nerušeně za prací. V této době, příznivé pro uskutečnění původní myšlenky, podala 3. záři 1943 městská správa žádost o povolení zřídit v Kelči městskou mateřskou školu. Hned v roce 1944 byl dán městské mateřské škole právní základ a správou mateřské školy byl povařen František Kyselka. V říjnu 1944 ustanovila městská správa kvalifikovanou učitelku, a tak 1. listopadu 1944 zahájila svou práci Anna Slivková.
Inventář školy vznikal za velmi těžkých poměrů - nebylo běžného zboží, nábytku a ostatních pomůcek. Základ inventáře tvořily hračky převzaté ze žňového útulku. Mateřská škola byla v provozu až do 5. května 1945. Tehdy válečné události donutily starostu města, aby činnost mateřské školy zastavil na neurčito. Školní rok 1945/46 začal v mateřské škole již 3. září. Učitelka a později ředitelka A. Slivková působila na této mateřské škole do konce července roku 1951.
Od 1. srpna 1951 do konce července 1957 zde působila jako ředitelka Marie Stančíková. Po ní nastoupila do této funkce Jitka Vaclová. 1. ledna 1958 se provoz polodenní mateřské školy změnil na celodenní. Počet zaměstnaných žen vzrůstá, proto je nutné mateřskou školu rozšířit K vybudování nové mateřské školy bylo použito starého kulturního domu v parku, budovy té, kterou kdysi spolek Boženy Němcové pro tyto účely nabízel. 26. listopadu 1961 byla budova zadaptována na dvoutřídní mateřskou školu. Ředitelkou se stala Zdeňka Valuchová. S postupem doby, s přibývající populací a s výstavbou závodu Loana, vznikla potřeba umísit v MŠ více dětí. Místní národní výbor za podpory závodu Loana začal výstavbu nové trojtřídní MŠ.
Stavba byla zahájena v prosinci 1974 a prováděla se technologii Velox. Slavnostní otevření se konalo 10. záři 1976. Tak bylo předáno do užívání moderní školské zařízení, které slouží občanům Kelče a blízkého okolí.
Od 1. 9. 1983 se stala ředitelkou MŠ Milena Pajdlová, protože Z. Valuchová odešla do důchodu. Po 9-ti letech, s platnosti od 24. 3. 1992 byla na základě výběrového řízení jmenována do funkce ředitelky MŠ Svatava Dohnalová. V současné době je v MŠ v Kelči zapsáno 75 dětí, kterých během školního roku ještě přibude. Pedagogický sbor tvoří 5 učitelek a pomocná vychovatelka. Dále zde pracuji 2 správní zaměstnanci a 3 zaměstnanci školní jídelny. Škola je postupně modernizována po stránce materiálního a technického vybavení. Uskutečňují se i nákladné úpravy a opravy díky dobré spolupráci s Městským úřadem v Kelči, který staví potřeby školy na přední místo.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|