|
|
Historie obce Nošovice [ Historie (archivní dokument) ]První písemná zmínka o Nošovicích je z roku 1573. V té době došlo k odtržení zástavního frýdeckého panství od knížectví těšínského a k jeho nucenému odprodeji. v kupní smlouvě byly tehdy uvedeny: město Frýdek-Míste a šestnáct dědin, z těch pak i Nošovice - pod původním názvem Potměnošovice. Tyto musely vzniknout před tímto rokem. Posledním zástavním pánem byl Jan Pukler, novými majiteli se stali Matyáš a Jiří z Lohova.
V "Urbáři" z roku 1580, který dal sepsat majitel panství, je uvedeno, že v Potměnošovicích se nachází 22 osadníků (to je asi 110 obyvatel). Tito však ještě nebyli rozděleni na sedláky, zahradníky a chalupníky. Dále nebyly stanoveny jejich dílčí povinnosti vůči vrchnosti. Fojtem dědiny byl uveden jen křestním jménem Jiřík, ostatní byli uvedeni i příjmením. Nebyl uveden ani jeden volný sedlák.
Někdy ve středověku, snad za třicetileté války, tu prý byla svedena na rozhraní Dobré a Nošovice bitva, na kterou upomíná Piket - vojenský tábor a kaplička, která stojí na místě pohřbených padlých v boji. Po staletích jednotvárného života na polích a u tkalcovských stavů přineslo do obce trochu vzruchu 19. století. Na jeho počátku byla v provozu sklářská dílna, ve které se vyráběly vojenské polní láhve.
Do roku 1873 patřily Nošovice k farní škole v Dobré. Poté vyučoval ve svém domku Jan Vojkovský (tkadlec). V roce 1875 byla v obci postavena první budova školy.
V roce 1937 zde byla založena Jednota československého Orla.
V roce 1966 byla zahájena výstavba dnes již světoznámého pivovaru Radegast.
Vznik názvu obce
PODLE POVĚSTI
V dědině byla pánská valcha na válení valašských houní. Za válení bylo nutno vrchnosti platit od každého kusu. Aby nebylo nutné odvádět od každého zpracovaného kusu, domluvili se obyvatelé obce s valchařem, že za určitou odměnu budou nosit materiál do valchy potají a potmě. K tomuto úkonu si sjednali jednoho valacha, který obdržel přezdívku "Potměnoš". Od tohoto pak zůsalo i dědině jméno.
DLE SKUTEČNOSTI
Obec obdržela název od osobního jméno Potměnoš, který svým lidem osídlil pustá místa mezi Nižními Lhotami (tehdy Dolními Lhotami) a Dobrou (Dobrou Zemicou) a tím založil osadu tohoto jména - Potměnošovice.
Až do roku 1664 byl uváděn v písemnostech název obce jako Potměnošovice. V "Urbáři" z roku 1664 byl již uveden zkrácený název - Nošovice.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|