|
Znak a prapor obce Fryčovice [ Znak a prapor ]Popis znaku:
V červeném štítu dvě stříbrné špice (hroty) sahající k hornímu okraji štítu, mezi nimi nahoře zlatá lilie.
Popis praporu:
Červený list se dvěma bílými klíny na vlající části s hroty u žerdi, mezi nimi žlutá lilie, jejíž osa je od žerdi vzdálena 2/9 šířky praporu. Poměr šířky k délce je 2:3.
Heraldické zdůvodnění symbolů:
Ves Fryčovice dal vysadit podle magdeburského práva roku 1270 olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka. Obec od té doby byla biskupským lénem a dlouhá staletí podléhala biskupskému hradu Hukvaldy.
Znak vychází ze znaku olomouckého biskupství, který je zřejmě odvozen od rodového erbu biskupa Bruna, zakladatele obce a připomíná tedy jak jeho samého, tak i někdejší dlouholetou, církevní vrchnost. Lilie je symbolem Panny Marie, jíž je zasvěcen místní farní kostel, připomínaný již před polovinou 14. století.
Prapor opakuje obraz znaku, lilie je ovšem umístěna rovnoběžně s žerdí.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|