|
Historie obce Bánov [ Historie (archivní dokument) ]Bánov, který byl Maxmiliánem II. povýšen na městečko, má velmi bohatou historii.Archeologický průzkum z roku 1941 a později z počátku padesátých let dokázal podle nálezů, že zde žil lid t.zv. maďarovsko-větéřovské kultury.V době Velkomoravské říše zde stála součást velkomoravského opevnění.Stával zde hrad, který zanikl za česko-uherských válek. První písemnou zprávu o tom můžeme číst v Kosmově kronice české. Po sporech českého panovníka Vratislava se synem Břetislavem, odchází Břetislav do Uher ke strýci Ladislavovi a ten početné družině vykazuje za sídlo právě Bánov. V roce 1091 a v roce následujícím je tedy Bánov a blízké okolí sídlem budoucího českého panovníka. Majiteli Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce 13.století se stal Bánov trvale majetkem českým. Co špatného mohlo v historii obyvatelstvo potkat, to obec neminulo.Vpád Tatarů na Moravu, divoké tlupy Kumánů, Matouš Čák Trenčanský se svým vojskem,boje mezi Husity a vstoupenci Zikmundovými, Matyáš Korvín, Bočkajovci, Kuruci, válka Marie Terezie s pruským králem Bedřichem II., dlouhá léta poddanství a robot-to vše přinášelo bánovským smrt, utrpení a hlad. První obcí na Moravě postiženou morem byl opět Bánov. Zlé si užili obyvatelé Bánova i ve dvactátém století. NA různých frontách I.světové války padlo 42 bánovských občanů. Obětmi II.světové války se stali bánovští občané v bojích s fašisty na frontách, v partyzánských bojích i v koncentračních táborech. Obyvatelé Bánova se živili převážně zemědělstvím. Nepříliš úrodná půda je donutila odcházet za prací do světa. Sezonní dělníci a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a později do větších českých měst. Bánov se tímto stával pověstným a dá se říci, že bohatl. Dnešní obyvatelé si našli svá zaměstnání částečně v blízkém Uherském Brodě a část odchází za prací do Ostravy, Prahy, Brna, nebo jiných míst České republiky. Domů přinášejí nejen skromné výdělky, ale především zkušenosti z jiného prostředí.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|