|
|
Historie obce Huštěnovice [ Historie (archivní dokument) ]Huštěnovice na počátku druhého tisíciletí nebyly na nynějším místě, ale v trati zvané Huštěnůvky. Staré Huštěnovice byly založeny podle staré slovanské tradice na vyvýšenině, hrazeny vodou a bažinami. K opuštění staré osady a k založení osady na nynějším místě došlo v letech 1261 - 1320 z nám neznámých důvodů. Huštěnovice nesou název snad z osobního jména podle nějakého zemana Úštěn nebo Úščen. Nadmořská výška obce začíná od 181,5 m nad mořem a výše. Od 17. století měly obce právo mít své pečeti. Huštěnovice mají ve znaku stromy a mezi nimi rádlo. Tento znak byl dlouho užíván na obecním razítku po roce 1850. Nyní je ke zhlédnutí pouze na razítku TJ Sokol Huštěnovice. V současné době je však užíván znak s vyobrazením pluhu mezi dvěma snítkami konvalinek. Je převzat z průčelí kostela, který značí dle "Nástinu dějin obce Huštěnovské na Moravě" sepsaným Jindřichem E. Vitáskem a vydaným v Uh.Hradišti v roce 1878, znak rolnický a je užíván na hlavičkovém papíru obce Huštěnovice od roku 1990.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|