|
|
Historie obce Slavkov [ Historie (archivní dokument) ]Obec Slavkov v dobách nejstarších připomíná dějepisec Kosmas. Podle údajů byla tato obec součástí tzv.Lucka (jihovýchodní moravské Slovensko).
První konkrétní zmínky o obci Slavkov pochází již z roku 1261. V první polovině 15.století byl pánem Slavkova Zdeněk ze Sternberka.
Obec v dávné minulosti velmi trpěla vpádmi Bočkajovců. V roce 1606 po prvním vpádu Bočkajovců zasáhl vesnici mor, takže zdraví nestihli pochovávat zemřelé. Při druhém vpádu Bočkajovců v roce 1663 byl Slavkov úplně spustošen a vypálen.
V roce 1765 bylo v obci 64 usedlíků. V r.1781 bylo zrušeno nevolnictví. Sedlákům se ulevilo a byla jim dána možnost zakoupit si pozemky od vrchnosti a stát se samostatnými vlastníky.
Včervenci 1866 táhlo vesnicí rakouské vojsko,část kterého zde i tábořila. Po odchodu vojska vypukla cholera a vyžádala si asi 46 obětí na lidskýchživotech.
V r.1908 byl založen sbor dobrovolných hasičů. O rok později byla sborem zakoupena vozová stříkačka s výzbrojí pro 20 mužů. Prvním starostou sboru byl Josef Bobčík, náčelníkem Fr.Krhovský.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|