|
Historie obce Starý Hrozenkov [ Historie (archivní dokument) ] Za první přímou písemnou zmínku o existenci obce považujeme výčet obcí, které patřily k majetku vizovického kláštera Smilheim z roku 1261, který založil Smil ze Střílek. Ve stejném roce, v roce 1261, totiž část území, zvané Vysoká Lhota u potoka Hrozinkova až po hranici vsi Drítomá, věnoval tomuto klášteru král železný a zlatý Přemysl Otakar II. Historie Hrozenkova je ale starší. Narozdíl od ostatních oblastí Kopanic, dochází k prvnímu organizovanému osídlení za vzniku moravsko-uherské hranice už v 11.století. Nešlo však o poddanskou vesnici, ale o osídlení rozptýlené po celém území obce, která tehdy zahrnovala i katastry nynějších obcí Vápenice, Vyškovec a Žítková. Ty se osamostatnily až v roce 1919. K obci dále náležela velká část území okolních moravských i slovenských obcí- od dnešní Rasové až po hřeben hory Chabové nad Hornú Súču a po údolí Brusné západně od Drítomi ve směru západ a od Spytina (dnešní Pitín) po údolí Zlatného potoka na území dnešní Březové ve směru sever-jih. Bylo to svobodné pohraničí, zvané původně "Hozné Pusty", později pak "Pusty Hrozinkow" nebo "Rozinkov". Základem obživy obyvatel tohoto rozsáhlého území byl především chov hovězího dobytka, pěstování ječmene, ovsa, pohanky, žita, pšenice, řepy, brambor a produkce z ovocných stromů. Lid se zde držel velmi dlouho svých tradic, čímž si zachoval národopisný svéráz, vyjádřený písněmi, nářečím, krojem, výšivkami, stavbami a zvyky. V 18. století byl ve Starém Hrozenkově celní úřad. V pol. 19. stol. tu stával celní a třicátkový úřad, tři mlýny, pila a dvě hospody. Silnice z Uherského Brodu byla vybudována jako poštovní v roce 1841, Jezdily po ní dostavníky směr Uherský Brod- Trenčín s přepřaháním koní ve Starém Hrozenkově. V současné době je to mezinárodní hlavní silnice E50, rekonstrukce této silnice jako magistrály probíhala v letech 1936-39. Severně od obce v tratích Skalky a Šagátky se nacházejí obrovské čedičové a andezitové balvany, které byly využívány jako stavební kámen. Koncem 20. let minulého století se začalo s průmyslovou těžbou tohoto kamene. Byla vybudována úzkokolejná dráha a pozemní lanovka, byl postaven také nový drtič kamene a od něj vedla visutá lanová dráha přímo do středu obce. Těžba byla zastavena v roce 1982. V současnosti je opuštěný hrozenkovský lom chráněnou krajinnou oblastí.
AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 23.03.2007 v 11:26 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|