|
|
Hrádek u Pardubic [ Katastr (místní část) ]Katastr obce Hrádek je v území pod Kunětickou horou, severně od Labe, odkud pochází řada pravěkých archeologických nálezů. Nejstarší nálezy pocházejí již z doby kamenné. Historické počátky obce jsou neznámé, první zmínka v písemných pramenech pochází až z roku 1436, kdy císař Zikmund Lucemburský vydal listinu, v které zastavil část někdejšího majetku benediktinského kláštera v Opatovicích, kde se tímto majetkem jmenují i vesnice Srch, Hrádek a Pohránov.
Obec Hrádek je rozložena na terenní vlně a může se pochlubit několika dobovými objekty domků. Z historie je nutno ještě připomenout "Královskou cestu" osázenou památečnými duby, která spojovala obec s Lázněmi Bohdaneč.
Poloha obcí, které leží severním směrem asi 7 km od Pardubic a jejich značný technický i stavební rozvoj přilákal a i nadále láká občany z poměrně širokého okolí k výstavbě rodinných domků. Centrem vesnic je Srch, kde je také sídlo OÚ. Obce dohromady čítají 879 obyvatel s celkovým počtem 334 popisných čísel (Srch 239, Pohránov 26, Hrádek 69). Přes všechny tyto obce vede komunikace k nedalekým písníkům, které se staly mekkou občanů z Pardubic a okolí.
Katastry obcí Srch, Hrádek a Pohránov jsou v území pod Kunětickou horou, severně od Labe, odkud pochází řada pravěkých archeologických nálezů. Nejstarší dnes známé nálezy lze datovat do mladší doby kamenné (5 500 až 4 200 před našim letopočtem), kdy u nás sídlily kultury pravěkých zemědělců. Historické počátky obcí neznáme. V písemných pramenech se poprvé vyskytují až v listině z r. 1436, kterou císař Zikmund Lucemburský zastavil část někdejšího majetku benediktinského kláštera v Opatovicích, kde se mezi tímto majetkem jmenují i vesnice Srch, Hrádek a Pohránov. Místní jméno Srch je podle filologů odvozeno od příjmení "Srch", což je doloženo v řadě středověkých pramenů a odvozovalo se buď od sršeň, nebo také znamenalo označení selského člověka. Místní jméno Pohránov bylo zřejmě uměle vytvořeno ze slovesa "pohráti", t. j. trochu žertovati, šaškovati, tropiti si žert. Místní jméno Hrádek evokuje představu nějakého opevněného místa.
Památný dub zvaný Žižkův, stáří asi 450 let. Alej starých dubů směrem k Lázním Bohdaneč. Viz indikační skica stabilního katastru
NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 21.10.2024 v 23:46 hodin
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|