Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (06:34 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Historie obce Žitková [ Historie (archivní dokument) ]

Obec známá svými bohyněmi (čarodějkami), které zde věštívaly. Obyvatelé se živili pastevectvím a domácí výrobou dřevěného nářadí, část odcházela za sezónními pracemi.

Základem pro název obce bylo slovo Žítek neboli život, který musel být obnovován na tomto území často pustošeném válkami. Tak vznikla Žítková při hranici se Slovenskem.
Minulost Žítkové, jakožto pohraniční oblasti, byla poznamenána mnoha boji - zejména při nájezdech Tatarů, Hunů a Kuruců v 16. - 17. století. Lidé zde žili skromným životem a tvrdě pracovali, aby si zajistili obživu ze zemědělské činnosti. Dařilo se pěstovat zejména rež neboli žito seté, pšenici a oves. Nechyběly samozřejmě ani okopaniny a vůbec zelenina všeho druhu.

Do roku 1948 nebyla v obci zavedena elektřina, do roku 1950 také nejezdil do obce autobus. Tohle však je dnes již minulostí. Návštěvník Žítkové však stále může najít soubor původních domů. Kromě krásné přírody s chráněnými orchidejovými loukami je tu také přírodní koupaliště. Na nejvyšším vrcholu Lokov prý dříve stával hrad, který se ale propadl do bažin. Jiný hrad - dřevěný Kubáň - vyhořel. V oblasti zvané Hutě zase stávala sklárna, ta však byla v 18. století zničena v průběhu válek. Přesto však duch původní Žítkové je stále patrný. A je proto dobře, že pro udržení tradic nebyla v 70-tých letech zalesněna a naopak se do svých rodných stavení někteří majitelé zase navrátili.

Historické názvy:
Židková (do 1880), Žitková, Zittkow (do 1880), Zitkowa, Schitkowa (1939)
Počet obyvatel do r. 1950:
1869/797, 1880/759, 1910/939, 1921/859, 1930/880, 1950/912
Plocha v ha (1950):591
Pozemky v ha (1900):
hosp. půda 580 (pole 257, louky 208, zahrady 46, pastviny 39, lesy 30)
Historická charakteristika:
středně velká, čistě česká, pastvinářská, typicky kopaničářská obec
Ostatní údaje:
mlýn, výroba dřevěného nářadí a dřevěného uhlí, sezónní zeměd. práce, věštkyně - bohyně
Školy:
obecná škola (1900 1 třída), další 1920
Památky:
kopaničářské domy a stodoly (č. p. 34, 43, 48, 49, 54, 66, 67, 72, 157, 160)

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 23.02.2007 v 08:45 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz