V historických pramenech lze první zmínku o Liboši nalézt v zakládací listině olomouckého klášterra Hradisko z roku 1078. Tehdejší moravský místodržící Ota I. daroval do vínku kláštera jeden půllán a mlýn v Liboši. Jméno obce je zřejmě odvozeno od slovanského ženského jména Libuše a v historii mělo dle vývoje jazyka různé podoby. Nynější podobu názvu dostala v roce 1925 z předchozího Libuš.

Obyvatelstvo obce bylo vždy z velké většiny národnosti české a jak již ze zeměpisné polohy obce plyne mluvilo nářečím hanáckým. K obživě většiny obyvatel sloužilo zemědělství a řemesla, s nástupem průmyslu v okolních městech pak přibývalo dělnictva.

Škola byla v obci zřízena roku 1873. Předtím děti chodily do školy do 3 km vzdálených Hnojic. V roce 1985 byla škola uzavřena a od té doby děti chodí do školy do blízkého Štěpánova.

Většina obyvatel byla vždy vyznání římsko-katolického, přifařena byla obec ke kostelu v Hnojicích, od roku 1926 pak ke kostelu v bližším Štěpánově. V obci k motlitbám slouží pouze malá kaple, kostel obec nikdy neměla.

Obec byla roku 1960 začleněna do střediskové obce Štěpánov. Znova se osamostatnila až roku 1990. Dnešní obec pozůstává z původních tří obcí Liboše, Jilkova (od r. 1898) a Krnova (od r. 1960). Skýtá obraz většiny dnešních samosprávných rozvíjejících se obcí se solidním společenským životem.

DALŠÍ INFORMACE: http://sternbersko.mikroregion.cz/libos/