|
Národní přírodní rezervace Radhošť [ Národní přírodní rezervace ]Národní přírodní rezervace Radhošť Základní údaje: Území tvoří velmi prudký podhřebenový severní svah kolem vrcholu Radhostě (1129 m) až po rozsochu Mjaší. Svah je rozrytý stžemi zdrojnic potoků a překrytý balvanitými sutěmi a mělkou vrstvou zvětralin. Nadmořská výška 660-1120 m, katastrální území Trojanovice, okres Nový Jičín, vyhlášeno v r. 1955, přehlášeno na NPR v r. 1989, celková výměra 144,93 ha.
Motiv ochrany: Rozsáhlý komplex porostů vcholových partií Radhoště, ovlivněný nepříznivými klimatickými vlivy, zejména sněhem a námrazou.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského souvrství slezské jednotky vnějšího flyšového pásma s převahou odolných pískovců nad jílovci. Profil charakteristických nazelenalých glaukonických pískovců je odkryt v kamenolomu v Trojanovicích nedaleko hotelu Ráztoka. Pro vrcholové oblasti Radhošťské hornatiny je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně.
Botanika: V bylinném podrostu se vyskytují mimo jiné česnek medvědí, dymnivka dutá, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, sněženka podsněžník, lilie zlatohlávek, prvosenka vyšší, sedmikvítek evropský aj.
Zoologie: Z živočichů se zde vyskytují např. holub doupňák, žluna šedá, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, lejsek bělokrký, krkavec velký, ořešák kropenatý, kos horský, sýkora lužní. Na slunných lokalitách se vyskytuje ještěrka živorodá a zmije obecná, z drobných savců např. vzácná myšivka horská (Sicista betulina) SO.
Lesnictví: V hřebenové části převažuje smrk ztepilý, doprovázený javorem klenem a bukem lesním. Zejména smrky trpí drsným horským klimatem, což se projevuje zakrslým vzrůstem a četnými zlomy a vývraty. V nižších polohách na rozsáhlých plochách severního úbočí Radhostě se tvoří víceetážové porosty s mohutnými buky, vtroušeným javorem klenem a s ojedinělým výskytem kdysi hojné jedle bělokoré. Ve východní části rezervace je na kamenitém svahu bohatý výskyt javoru klenu. Nejstarší bukové poroty (více než 180 let) mají charakter přirozených lesů, v horních částech s přechodem v zakrslé formy. Střední a východní část rezervace tvoří stejnověké porosty zhruba o 70 let mladší.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Na celém hřbetu Radhoště probíhala intenzivní pastva, která měla vliv na stav okolních lesů. Část porostů byla od konce 19. století hospodářsky využívána. Umělé zalesnění kosodřevinou v hřebenových partiích bylo provedeno kolem roku 1930. Rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách. Území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy.
Historie: V roce 1955 byly vyhlášeny za rezervaci dvě oddělené části nejstarších porostů Radhošť I a II o rozloze 74,76 ha, které byly v roce 1989 propojeny v jeden celek a plocha rozšířena na současnou výměru.
Národní přírodní rezervace Radhošť
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|