|
Řeka Moravice [ Vodní tok ]Helwigova mapa Slezska z roku 1561 ji nazývá Mora. Komenského mapa Moravy a opavského vévodství z roku 1627 uvádí německý název Mohr a český Morawice. V Urbáři panství hradeckého z roku 1574 čteme, že řeka napájela 6 velkých rybníků, rozložených mezi Hradcem a Brankou. Lov ryb byl tehdy zdrojem příjmu pro vrchnost, některé úseky se pronajímaly.
Moravice pramení na příkrých svazích Velké kotliny pod Vysokou holí v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 1464 m. Její tok je 106 km dlouhý, až po soutok s řekou Opavou, která je o 10 km kratší. Také šířka obou řek je při soutoku rozdílná, Moravice má 21 m, kdežto Opava 12 m. Z celkové délky jejího toku se 53 % nachází na území opavského okresu a odvodňuje 27,5 % jeho plochy. Na řece je 12 jezů. Od Kružberské přehrady po Žimrovice tvoří 36 hluboko zaklenutých meandrů. Téměř po celé délce má Moravice charakter horské řeky. U ústí do Opavy činí průměrný průtok 8 m3/s, minimální průtok 1 m3/s, maximální 500 m3/s. Zprava přijímá potoky Lomnice a Hradečná, zleva melčský Meleček a říčku Hvozdnici, kromě četných menších. Umělé vodní nádrže byly na Moravici projektovány již v letech 1908 a 1932, k realizaci však došlo až v poválečném období výstavbou Kružberské přehrady v letech 1949 - 1956. Její přehradní zeď je 285 m dlouhá, 36,5 m vysoká, vodní hladina má délku 10,5 km, plochu 286,7 ha, objem vody činí 35,5 mil.m3 vody. Přes Hradec vedou 2 větve skupinového Kružberského přivaděče do Ostravy, dlouhého 45 km, z toho 12 km vedeného tunelem. V 19. století využívaly vodní energie řeky četné vodní mlýny a pily, v úseku nynějšího Hradce stály nad Žimrovicemi mlýn Rozsochacký, Albrechtický a Domoradovský, v Žimrovicích stál Šulcův mlýn a pila a v Brance byly 3 mlýny: největší a nejstarší Bilerův, Trňák a Šibeňák (na území nynějšího podniku Brano). Od roku 1891 roztáčely vodní turbíny kola strojů v papírnách v Žimrovicích a až do roku 1966 se po řece plavilo až z padesátikilometrové vzdálenosti do závodu dříví. S dostavbou druhé přehrady Slezská Harta a s jejím napuštěním klesl průtok vody v Moravici na třetinu. Proto provádí od roku 1995 Povodí Odry úpravu řečiště od Braneckého splavu až po Stránku v délce 2,2 km. Šířka nového koryta je pouze 13 m a průměrná výška vodní hladiny 22 cm se spádem toku 13 stupňů. Upravené břehy se zpevňují lomovým kamenem. Toto opatření - revitalizace - mají řece vrátit její bývalý vodní život, v důsledku soustavného znečisťování domovními spalšky během posledních 20-ti let téměř zcela vyhynulý.
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 26.11.2021 v 20:34 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|