|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie [ Kostel nebo katedrála ]Kostel Nanebevzetí Panny Marie Podkladů pro sepsání historie kostela není mnoho, protože jsou k dispozici pouze obecní kronika z roku 1950, školní kronika z roku 1934, kronika hasičského sboru z roku 1913 a pamětní kniha Farního úřadu v Hati.
Právě z této kroniky se dovídáme, že kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1713 jezuity v barokním slohu. Oltáře byly zasvěceny Sv. Ignáci z Loyoly, sv. Aloisovi a sv. Františkovi Xaverskému, třem hlavním ochráncům jezuitského řádu. Zároveň s kostelem byla postavena i věž a později pořízeny tři zvony od Františka Stankeho z Opavy r. 1764.
Původní kostel před rokem 1713 byl rovněž zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, byl dřevěný s věží a jedním oltářem. Tato zpráva z děkanské kroniky je v rozporu se zprávou nalezenou v měděné schránce kostela, kde nejsou žádné zprávy o starém kostele.
Kolem roku 1900 za p.V. Mitscheina byl kostel opraven,
založen Dělnický spolek a konaly se misie.
POŘAD BOHOSLUŽEB
Ne: v 7. 00 hodin a v 9. 00 hodin
Po: v 18. 00 hodin (17.00 hodin)
Út: v 7. 00 hodin
St: v 18. 00 hodin (17.00 hodin)
Čt: v 18. 00 hodin (17.00 hodin)
Pá: v 18. 00 hodin (17.00 hodin)
So: v 18. 00 hodin (17.00 hodin) v Antošovicích
V závorce - zimní čas.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|