|
Fojtství z Velkých Karlovic, Valašské muzeum v přírodě [ Lidová architektura ]Fojtství z Velkých Karlovic Rekonstrukce obytného stavení z Velkých Karlovic-Bzové z roku 1793. V muzeu byla instalována v roce 1932. Představuje usedlost fojta (tj. rychtáře), zástupce vrchnosti ve valašských obcích a obvykle nejbohatšího sedláka.
Stavení upoutá svou velikostí i členitostí (ochoz v patře), jež však vyplývají z postavení majitele. Velká "jizba” má na svou dobu také značné rozměry. Shromažďovali se zde poddaní k rozdělování roboty, avšak světnice sloužila také jako hospoda. Dvakrát do roka se tu tancovalo při muzice a rovněž šenkovala panská kořalka. V "jizbě” spával a stoloval hospodář se svou rodinou. Ke spaní sloužila i lavice a pec. Za stolem v rohu nad lavicemi je "kútnica”, závěsná rohová skříň, do níž se ukládaly cennější předměty. Kolem tohoto koutku, říká se mu také posvátný, bývaly zavěšeny řady obrázků na skle s náboženskou tématikou.
Vstupní síň sloužila jako odkládací prostor, komora, ale také místo, kde se v době nepřízně počasí mohlo pracovat. Své místo tak zde mají kramplovací stolice na česání ovčí vlny, truhla na obilí, mlýn na pohanku či proutěná skříň na ukládání uzeného masa a sýra - "komárník".
Fojtství má samostatnou kuchyň a vzadu boční obytnou komoru, určenou pro bydlení výminkářů. Ti vypomáhali v hospodářství například tkaním na stavu.
Patro fojtství sloužilo původně jako skladovací prostor. Najdeme tu mandl, truhlu s plátnem, kadlub a truhly na obilí; komoru na ovoce, bylinky, mouku a další potřebné suroviny. Postel na tzv. podhůří byla určena pro dvě děvečky.
Expozice ve velké komoře v patře fojtství dokumentuje změny zařízení před první světovou válkou. Majitel František Borák vybavil hlavní místnost originálním a původním nábytkem z roku 1908, dovezeným z velké hospodářské výstavy v Kroměříži. Také obrazy a předměty v místnosti pocházejí z této doby. Hudební nástroje dokreslují tradičně živé muzikální prostředí. Skříně ve světnici sloužily na ukládání oděvů. Textil nám tu vůbec demonstruje přechod oblékání od lidového oděvu k uniformnímu městskému oděvu. Obraz svaté Anny, umístěný ve světnici, souvisí s rodovou tradicí, podle níž byla tímto jménem křtěna prvorozená dcera.
Naproti velké komory je komůrka stařenky Petřvaldské. Najdeme tu jen postel, truhlu a kříž, to nejnutnější, co k životu potřebovala.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|