Obec byla vždy církevním majetkem - součástí sehradického léna, jehož správním centrem byl hrad Engelsberk (nazývaný též Sehradice). První písemný doklad o existenci obce je zápis v lenních knihách z r. 1440. Ve starších pramenech bývala obec nazývána Radimov nebo Rodimov, německy Rudimow a ve znaku měla sv. Vojtěcha. V Rudimově bylo hodně zvěroklestičů, kteří hledali obživu v okolí a v cizině. Ještě počátkem tohoto století se tomuto starobylému řemeslu věnovali téměř všichni dospělí muži. V tratích Lochy a Drahanec se v minulém století těžila nepříliš kvalitní železná ruda, která se vozila do hutí do Bojkovic. Po zrušení roboty výroba zanikla a těžba byla zastavena. Obec byla osvobozena rumunskými jednotkami Rudé armády 1. května 1945. Při bojích, kde zasáhli také místní partyzáni, padlo 8 rumunských vojáků. Od r. 1980 byl Rudimov místní částí Slavičína, r. 1992 se opět osamostatnil.