|
Přírodní rezervace Vrchové - Chrástě [ Přírodní rezervace ] Základní údaje: Stepní až lesostepní stráň přecházející v les, 1,75 km sv. od obce Drslavice, k. ú. Drslavice, V: 21,0074 ha, n.v.: 200 - 330 m.n.m., Z: Nařízení Okr. úřadu v Uh. Hradišti č. 19/2002 ze dne 16. 9. 2002.
Motiv ochrany: Komplex původních květnatých luk, pastvin, sadů a teplomilných doubrav s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.
Geologie, půdní poměry: Podkladem území je zlínské souvrství račanské jednotky magurského flyše (flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců). Půdy jsou jílovitohlinité, náchylné k sesuvům.
Botanika: Na bezlesých místech se vyskytují zbytky teplomilných luk s porosty válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Ze vzácných druhů rostlin se zde vyskytuje např. prostřelenec křížatý (Tretorhiza cruciata), len tenkolistý (Linum tenuifolium), čestec (úložník) vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedris), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), mochna bílá (Potentilla alba).
Zoologie: Lokalita je významná i výskytem vzácného hmyzu, především motýlů: ohniváček černočárný, otakárek fenyklový a ovocný, žluťásek barvoměnný, modrásek hořcový, okáč voňavkový, můra Xestia castanea a Eugrapha sigma. Ze vzácných brouků je zde např. roháč obecný, tesařík piluna a krasec třešňový.
Lesnictví: Celé území bylo původně bezlesí. Vzhledem k dlouholeté absenci kosení a pastvy dochází ke spontánnímu zarůstání hlohem (Crataegus sp.) a trnkou (Prunus spinosa), v okrajích je pak již vytvořen souvislý lesní porost.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Území je možné využívat částečně jako extenzivní sady, částečně jako jednosečné louky nebo extenzivní pastviny. Kosit jednou ročně nebo extenzivně přepásat. Lze uvažovat i o lokálních výsadbách ovocných stromů, vhodné by byly staré krajové odrůdy. Plochu s porosty prostřelence křížatého a na něj vázaného modráska hořcového je vhodné udržovat nejlépe pastvou, pokud kosením, tak až na podzim (konec září), nebo na jaře vyhrabání a spálení stařiny na určených místech. V lese provádět přirozenou obnovu.
Historie: Historicky bylo území využíváno zčásti jako staré vinohrady, sady a pastviny v současnosti místy zarostlé náletem z okolního lesa, část jako lesní půda a jako ostatní plocha (žleby u prameniště potoka). Území lokálně zarostlo náletem akátu, svídy, ptačího zobu, hlohu, olše. V letech 1998-2000 bylo území zbaveno na větší části náletových dřevin a bylo obnoveno pravidelné kosení luk.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|