|
Přírodní památka Bahulské jámy [ Přírodní památka ] Bahulské jámy (přírodní památka, 14 ha) - ukázka zbytku květnatých luk lučního komplexu Lesná se vzácnými druhy motýlů (perleťovec kopřivový, přástevník užankový aj.)
Část lučního komplexu na severovýchodním svahu kóty Lesná (696 m n. m.), asi 4 km jihovýchodně od Horního Němčí. Jeden z posledních zachovalých zbytků druhově bohatého lučního komplexu Lesné.
K.ú.: Horní Němčí Výměra: 14,09 ha Nadm. výška: 625-675 m Vyhlášeno: 1982
Geologie - Podklad tvoří zvrásněné svodnické souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše, konkrétně vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén-maastricht). Svahové suťové sedimenty, zčásti postižené sesuvy, pocházejí ze čtvrtohor. Horní velmi mírná část východního svahu pod kótou Lesná spadá do sběrné pramenné mísy Klanečnice. Mírně členitý mikroreliéf s úpady a sesuvy. Některé jsou i nyní aktivní a díky nim se území nestalo cílem intenzifikace luk. Půdním typem území je kambizem pseudoglejová a kambizem typická, obě zrnitostně středně těžké.
Květena - Teplomilná luční vegetace s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) byla v posledních dvaceti letech vlivem nadměrného hnojení silně ochuzena. Dosud zde přežívá jen několik jedinců vstavače mužského (Orchis mascula), prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a hlavinky horské (Traunsteinera globosa). Na soliterních dubech se nachází druhově bohaté společenstvo epifytických lišejníků, tvořené např. druhy Parmelia acetabulum, Xanthoria polycarpa, Calicium salicinum, Bryoria fuscescens a Ramalina sp. div.
Zvířena - K charakteristickým živočichům patří zejména některé karpatské formy hmyzu, z motýlů např. žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) nebo píďalka šedokřídlec Treitschkeův (Schistostege treitchkei). Žijí zde i významné druhy fytofágních brouků, např. lalokonosec Otiorhynchus equestris, nosatci Alophus weberi a Donus intermedius, krytonosci Mogulones pallidicornis a M. curvistriatus, krytohlavec Cryptocephalus gridellii, dřepčík Longitarsus brunneus aj. Obratlovci jsou zastoupeni druhy podhorských luk, žijí zde ještěrka obecná (Lacerta agilis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a chřástal polní (Crex crex).
Využití - Protože vlastní území bylo značně pohnojeno, došlo k druhovému ochuzení, proto se uvažuje o zrušení územní ochrany. Území je hodnotné i z hlediska krajinného rázu.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|