|
Historie obce Suchá Loz [ Historie (archivní dokument) ]Obec Suchá Loz je položena v údolí potoka Bystřičky, jižní stranu lemují výběžky Bílých Karpat, severně se prostírá níže položené bezlesé pásmo. Obec má asi 1100 obyvatel. Katastrální výměra činí 1702 ha. Název obce Suchá Loz (od suchého vrbového či vinného proutí) se postupně vyvíjel: Suchalusi 1261, Sucholzuy 1493, V Suchey Hlozii 1507, Sucholossa 1720, Suchaloza 1906, Sucha Loz 1924, Rebendorf 1939 až po současný název, používaný již r.1924. Obecní pečeť má v barokním zdobeném štítě křížem položeny radlice a krojidlo, opis PECET DIEDINY SUCHE LOSI 1687. Sucha Loz je prvně připomínána ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera z r.1261. Poté se připomíná jako součást statku Strání, kdy ji r. 1423 král Zikmund zastavil spolu s okolními obcemi a spolu s Bánovem byla součástí uherskobrodského panství. Při tatarském vpádu z Uher v r. 1663 bylo v obci zabito 50 osob, částečně zničena a vypleněna byla obec rovněž r.1638, 1704 a 1705. R. 1843 se většina osob zaměstnávala zemědělstvím, současně obchodovali se sušeným ovocem, kořením a jinými plodinami. Koncem 19. století byly v obci v provozu tři mlýny a působily tady tři kováři. Od roku 1907 byly v obecním kamenolomu vyráběny dlažební kostky.
AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 25.03.2007 v 14:46 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|