|
|
Přírodní památka Váňův kámen [ Přírodní památka ]Přírodní památka Váňův kámen
Neodmyslitelnou součástí Bílé hory je vápencový skalní útes Váňův kámen (7 746 m2) tyčící se na jejím jihovýchodním svahu. Koluje o něm pověst vyprávějící o čertu, který ho na tomto místě při přeletu nad Bílou horou upustil. Snad proto se mu v dávných dobách říkávalo "Čertův kameň". Svůj nynější název dostává až v 19. století podle sedláka, kterému patřily okolní pozemky.
K místu u Váňova kamene se váže i historická událost, kdy 26. června 1695 došlo k selskému povstání, které bylo jedním z největších na severní Moravě. Několik archeologických nálezů nalezených před několika lety, naznačují možnost přítomnosti starého sídliště.
Váňův kámen je tvořen stmelenými valouny a bloky štramberského vápence druhohorního stáří (jura - křída). Podobně jako na nedalekém Kotouči se i zde jedná o vápenité usazeniny korálového útesu vytvářejícího se v mělkém moři. Váňův kámen byl v roce 1993 vyhlášen přírodní památkou.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|