|
Přírodní památka Břestecká skála [ Přírodní památka ]Základní údaje: Členité pískovcové skály s lesním porostem v jižním úbočí vrchu Komínku (455,8 m.n.m), 1,5 km severozápadně od obce Břestek, k.ú. Břestek, V: 4,1 ha, n.v.: 280 - 400 m.n.m., Z: Nařízení Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 7/2002 ze dne 20. května 2002.
Motiv ochrany: Významný geomorfologický útvar s reliktním výskytem borovice lesní a původní karpatské ostřicové dubohabřiny.
Geologie, půdní poměry: Břestecká skála leží v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami paleocenního stáří (svrchní část soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše). Hřbet, protažený zhruba ve směru jz.-sv., přechází v horní části v pískovcový hřeben s mrazovým srubem a strukturním svahem, kde se nacházejí i nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části nazvané Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Při horním okraji rezervace se nachází malá puklinová jeskyně.
Botanika: V bylinném patře se vyskytuje např. zvonek broskvolistý, ostřice chlupatá, srha hajní, lipnice hajní, strdivka jednokvětá, kostřava tenkolistá, mařinka vonná, kručinka barvířská, jestřábník lesní, hrachor černý, černýš hajní, kokořík mnohokvětý, rozrazil lékařský.
Botanicky zajímavější je vrcholová skalnatá část Břestecké skály, kde se vyskytují reliktní bory s dominantní borovicí lesní a příměsí břízy bělokoré a dubu zimního. Na výchozech skal se nachází např. kyselka obecná, česnek chlumní horský, sleziník severní, hvozdík kartouzek, jestřábník chlupáček, rozchodníkovec žlutokvětý, janovec metlatý, silenka nicí, smolnička obecná.
Lesnictví: Lesní porost fytocenologicky náleží asociaci Carici pilosae-Carpinetum, - karpatská ostřicová dubohabřina s bylinným patrem částečně ochuzeným o charakteristické druhy, s dominancí Melica uniflora a Poa nemoralis. Stromové patro tvoří dub zimní, habr obecný, buk lesní, bříza bělokorá. V horní části území se dokonce nachází ojediněle i reliktní dříny.
Management, ohrožení, návrhy opatření: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou přirozenou obnovou. Porosty reliktních borovic a dřínů bez zásahu. Skály jsou využívány horolezci (popsáno celkem 20 tras), pod skalami v chráněném území je nelegální tábořiště.
Historie: V okolí jsou stopy prehistorického osídlení z období staršího i mladšího neolitu. Nedaleko v údolí Salašky se nalézá restaurace Pod Skalou.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|