|
Přírodní památka Na letišti [ Přírodní památka ]Základní údaje: Přírodní památku Na letišti tvoří slepé rameno řeky Moravy se stromovou a křovinnou vegetací na pobřeží. Nachází se na levém břehu řeky Moravy asi 1,5 km JZ od železniční stanice v Otrokovicích v nadmořské výšce 181 m. Katastrální území Otrokovice, celková rozloha 3,3259 ha.
Motiv ochrany: Cílem ochrany je uchování jednoho z posledních zbytků mrtvých ramen, které kdysi provázely řeku po celém jejím středním toku, s charakteristickými vodními a pobřežními druhy rostlin i živočichů.
Geologie, půdní poměry: Rameno je pozůstatkem původního říčního meandru, který byl oddělen při regulaci řeky. Na dně ramene je mocná vrstva bahna a detritu, čistota vody je na úrovni horší alfa - mezosaprobity, jak tomu nasvědčuje hojný výskyt živočišných bioindikátorů pijavice hltanovky bahenní (Herpobdella octoculata) a korýška berušky vodní (Asellus aquaticus).
Botanika: Vodní květena je v současnosti velmi potlačena. Podstatnou měrou je to způsobeno značným znečištěním vody ve slepém rameni a souvislým porostem okřehku na většině plochy, který znemožňuje vývoj jiných vodních rostlin. Kotvice plovoucí (Trapa natans), která byla hlavním předmětem ochrany v době zřizování chráněného území a ještě v šedesátých letech zde rostla v hojném počtu, nebyla na lokalitě již po řadu let prokázána. Také mnohé další druhy vodních rostlin, např. závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), lakušník vodní (Batrachium aquatile), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), jsou na ústupu. Ve společenstvech pobřežních vod a mělčin převládá rákos obecný (Phragmites australis), místy se vyskytuje šmel okolíkatý (Butomus umbellatus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), žabník vodní (Alisma plantago-aquatica), šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), zblochan vodní (Glyceria maxima), sítina rozkladitá (Juncus effusus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a další. K dokreslení charakteru území patří stromová a křovinná vegetace, která je dobře vyvinuta a lemuje celou plochu. Do okrajových částí břehových porostů zasahuje ze sousedních pozemků i květena plevelová a rumištní.
Zoologie: V současné době je lokalita významná jako útočiště obojživelníků. Zjištěny zde byly následující druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan zelený (Rana kl. esculenta). Při březích je možno zastihnout i zástupce třídy plazů užovku obojkovou (Natrix natrix). V roce 1994 tu byl proveden zoologický inventarizační průzkum, který byl zaměřen na vodní brouky. Z této skupiny zde bylo zjištěno 51 druhů. Na lokalitě se vedle běžných a široce rozšířených druhů stýkají prvky teplomilné fauny (vodomil Hydrochara flavipes) s představiteli zvířeny severnějších oblastí (potápník Hydaticus modestus). K významnějším nálezům patří i potápník Graphoderus austriacus.
Lesnictví: Lokalita je bezlesí.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Skutečnost, že slepé rameno je situováno v intenzívně zemědělsky i průmyslově využívané krajině, umocňuje význam a hodnotu tohoto chráněného území.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|