|
|
Městské opevnění [ Opevnění, pevnost nebo bunkr ]Místní atraktivita
Lokalizace:
historické jádro města
Datace:
konec 13. století - 17. století
Popis:
Městské opevnění z lomového kamene, tvořená střídáním vrstev velkých, zhruba přitesaných balvanů a drobného plochého kamene. Součástí fortifikace byly kruhové nárožní bašty (nezachovány) a hranolová městské brány (zachována pouze severní, zvaná Horní nebo Zámecká).
Město Uherský Brod bylo ve 13. stol opevněno jednoduchou, ale silnou hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes zachovaly v jižní a severní části města. Hradební zeď byla 1, 7 m široká, 10 m vysoká a její celková délka činila 2 109 m. Opevnění tvořilo s celkovým půdorysem města jednotu. Čtyři vstupní brány do města byly postaveny ve směru světových stran. Z nich nejpevnější byla dolní, nebo také Nivnická. Brána byla 26 m vysoká a 10 m široká. Nejpevnější prý byla proto, "že byla na maltě vínem zadělané". V polovině 18. stol. pozbylo městské opevnění významu. Hradební zdi zůstaly opuštěny a postupně vymizela i úcta, kterou k nim Broďané chovali. Tři městské brány byly zbourány v roce 1874 a jejich zdiva bylo použito při stavbě věže farního kostela. Jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J. A. Komenského.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|