|
|
Přírodní památka Nové louky [ Přírodní památka ] Mírně členitá louka na severně orientovaném svahu pod lesem po pravé
straně silnice z Korytné do Strání asi 2,5 km jihojihovýchodně od Korytné.
Zbytek květnatých lučních společenstev s několika mokřady a sukcesními
stadii dřevin.
K.ú.: Korytná
Výměra: 12,95 ha
Nadm. výška:505 - 560 m
Vyhlášeno: 1982
Geologie - Bělokarpatská jednotka magurského flyše a její svodnické souvrství obsahuje vrstvy s převahou vápnitých, prachovitých jílovců (paleocén-spodní křída). Reliéf erozně-denudační, převládají mírné sklony svahu. Na deluviálních sedimentech se vyvinula kambizem pseudoglejová.
Květena - Převažujícím typem vegetace je luční porost svazu
Cirsio-Brachypodion pinnati s některými teplomilnými druhy. Roztroušeně se
zde vyskytuje např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa),
vstavač mužský (Orchis mascula), pětiprstka žežulník (Gymnadenia
conopsea), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis
recta), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Součástí je i několik pramenišť a vysokostébelných lučních mokřadů vegetace svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) a mátou dlouholistou (Mentha longifolia).
Zvířena - Dosud byla studována pouze fauna motýlů. Zjištěny byly vzácné druhy, např. perleťovec kopřivový (Brenthis ino), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), a píďalky tmavoskvrnáč březový (Theria rupicapraria) a šedokřídlec zimolezový (Trichopteryx polycommata).
Využití - Plocha PP byla původně součástí rozsáhlých jednosečných luk,
okolí však bylo v 70. letech z větší části rozoráno. Ačkoli došlo k
částečné eutrofizaci a k ochuzení vegetace, zůstala zachována poměrně
pestrá druhová skladba. V území se nalézá několik vodních zdrojů s
ochrannými pásmy. Rezervace je nyní pravidelně kosena, pouze místa s
terénními nerovnostmi leží ladem.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|