|
Flora Hradecka [ Flora ]Přírodní park Moravice nabízí krásnou přírodu s kopcovitým terénem, listnaté a jehličnaté lesy, slunné louky, lesní plody a čisté ovzduší. Je to jeden z nejdelších, největších dendrologicky a botanicky zajímavých úseků, neboť protíná celý Nízký Jeseník - počínaje u Dolní Moravice a konče vyústěním u Branky, včetně údolí Raduňky. Řeka Moravice, pramenící ve Velké Kotlině v Hrubém Jeseníku, se hluboce zařízla do prvohorních pískovců, pískovcových břidlic a slepenců. V Hradci nad Moravicí se spojuje s podobným údolím potoka Hradečné, s nímž svírá úzkou ostrožnu, jejíž dominantou je hradecký zámek. I po zásazích člověka se zde na mnoha místech udržela přírodní struktura lesů - bučiny, habrové doubravy, suťové lesy apod. A tak můžeme vysledovat vedle smrkových monokultur zbytky smíšených porostů dubo-habrových hájů. Podle Dr. Františka Krkavce, opavského přírodovědce, lze na loukách podél řeky objevit nejen mnoho pryskyřníků, zvonků a chrp, ale kvete tu i vzácná lilie zlatohlávek, žluťucha orlíčkolistá, čistec alpský, měsíčnice trvalá a mnoho dalších, které se však z našich luk postupně vytrácejí. Nad Žimrovicemi v dolní nivě najdeme pérovník pštrosí, při ústí Melčského potoka se vyskytuje česnek medvědí, jaterník podléška, a kyčelnice cibulkonosná. Ve zbytku dubohabřiny u Albrechtického mlýna roste lilie zlatohlavá. Porosty u Nových Těchanovic jsou tvořeny kapradinou laločnatou a osladičem obecným. V bukohabrových lesích nad údolím roste i jedle bělokorá. Dochovala se rostlinná společenstva pramenišť, mokrých luk a mokřadů, vegetace na skalních stěnách a skalách údolí Moravice. Za zmínku stojí i výskyt velmi starých stromů, většinou lip a dubů. Krásná je např. lipová alej v Radkově a zbytky aleje při staré, dnes již zrušené cestě do Benkovic. Příjemný stín k odpočinku najdete v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí. Oblast středního toku Moravice od Kružberku po Hradec nad Moravicí je převážně zalesněná smíšenými lesy, její strmé stráně na pravém břehu, obrácené k severu, jsou porostlé buky, javory kleny, jilmy a smrky, kdežto na levém břehu rostou dřeviny s většími nároky na teplo, borovice, modřín a dub. V těchto druhově bohatých lesních porostech můžeme najít koncem léta a na podzim množství různých druhů hub. Ozdobou se stal jedovatý náprstník nachový. V radkovském katastru upoutá pozornost již stoletý cedrový háj na rozloze téměř 1 ha. Součástí přírodního parku Moravice je i zámecký park. Citlivě vedené cesty a přirozeně nenásilně umístěná odpočívadla a vyhlídkové body umožňují pozorování detailních scenérií a rozhled do vzdálenějších lučinatých partií. Ty jsou položeny níže a sadovnicky komponovány v návaznosti na okolní krajinu. Na několika místech se před námi otevřou krásné vyhlídky daleko od kraje. Celý areál o přibližné rozloze 130 ha je vzácným přírodním příkladem přírodně krajinářské úpravy respektující zásady přirozenosti a navazující zde volně, nezávisle na své okolí. Nejstarší porosty jsou 300 - 400 let staré.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|